Být dítěti oporou může být někdy složité. Jak rozptýlit jeho obavy, pomoct mu postavit se posměškům spolužáků a na co nezapomenout?

Noční pomočování u dětí je onemocnění jako kterékoliv jiné. Přesto ho tak nevnímáme. Někdy bychom hodně chtěli, ale je těžké přijmout toto tvrzení, když nám okolí dává jasně najevo, že se pleteme. Snadno se pak cítíme být neschopnými rodiči, kteří mají doma „líného rozmazlence“.

A co teprve dítě! Jak ono se má cítit? Pocity selhání, snaha se zavděčit nebo být konečně prostě jenom „normální“. Váš potomek se lehce začne cítit jiný, odpovědný za problémy v rodině, nehodný lásky či blízkosti. Reakcí na tuto snůšku pocitů je nespočet. Každé dítě si najde svůj způsob. Jedno začne více zlobit a dávat o sobě vědět, jiné se může stáhnout do svého vnitřního světa anebo naopak se vás bude snažit přesvědčit o své hodnotě skvělými výsledky ve škole, sportu či jiné zájmové činnosti. A ačkoliv noční pomočování dítěte bezpochyby zasáhne fungování celé rodiny, měli byste se jako rodiče snažit, abyste touto zkušeností prošli všichni se ctí.

Dětské strachy a obtíže

Jestliže jste začali řešit enurézu, je vašemu dítěte pravděpodobně více než pět let. V tomto věku je již schopno si s vámi sednout a popovídat si o tom, co si myslí, proč se večer počůrává, a kde vidí problém. Trápí ho něco v rodině? Má neshody s kamarády? Nesedla mu nová paní učitelka ve školce? Ačkoliv je pomočování somatickým problémem, i psychika hraje svou roli. Možná se vaše dítě necítí na takovou změnu připravené, chce být ještě „miminkem“ jako jeho mladší sourozenec, bojí se bubáků na chodbě nebo se cítí pod vaším velkým tlakem uspět. Buďte zvědaví a mluvte klidně. Nenechte se vyvést z míry. Zajímejte se, co si vaše dítě myslí, že by mu mohlo pomoct. Vaším vyrovnaným přístupem a zájmem rozeženete jeho chmury a lépe si získáte jeho důvěru.

Jak čelit posměškům

Jednou z velkých obav dítěte bývá, že se to dozvědí jeho kamarádi nebo spolužáci, kteří se mu budou poté posmívat. Tento strach je určitě opodstatněný. Jak víme, děti dokážou být občas velmi kruté. Pokud by se tak stalo, je důležité kontaktovat učitele či vedoucí zájmových kroužků. Ti pak mohou pečlivěji dbát na to, aby nedošlo k rozvoji šikany. Kromě toho mohou ostatním dětem vysvětlit, že enuréza je onemocnění, se kterým se bohužel někteří lidé, a to i dospělí, potýkají. Nejde o něco, za co bychom se měli druhým posmívat. Druhým důležitým bodem je, aby si bylo i dítě jisto samo sebou. Bude pak umět s větší grácií čelit posměškům, ze kterých si nebude dělat těžkou hlavu.

Říct, nebo neříct kamarádům?

Otázka, jestli jde posmívání předejít tím, že dítě sdělí své „tajemství“ svým kamarádům, je složitá. Dětská přátelství bývají vrtkavá, a co platilo včera, nemusí platit zítra. Nelze se tak spoléhat na to, že nejlepší kamarád nebo kamarádka se za vašeho potomka v případě obtíží postaví. Přesto může být fajn, pokud není dítě na své potíže samo a může se svěřit i vrstevníkům. Vhodnější variantou jsou děti z enuretických táborů, kde hrozí menší riziko záměrného ublížení. A to právě proto, že jsou všichni na stejné lodi.

Buďte bezpečným přístavem

Být rodičem dítěte, které trápí enuréza, může být hodně psychicky náročné. Proto pokud potřebujete, popovídejte si s rodiči, kteří řeší obdobné potíže, nebo rovnou s psychoterapeutem. To vám pomůže být oporou vašemu dítěti. Nejlepší, co pro něj můžete udělat, je, že ho budete vnímat. Věřte mu, že se nepočůrává schválně. Dejte mu najevo, že není na daný „problém“ samo a že se na vás může kdykoliv obrátit. Buďte všímaví ke změnám v jeho chování. I když váš vztah bude přátelský, není to zárukou, že se nebude stydět za vámi s problémy přijít. Ptejte se a neobviňujte. Nebuďte na sebe ani dítě přísní, ale buďte důslední v dodržování režimových opatření. Váš potomek z vás musí cítit jistotu, že enurézou jeho život nekončí, ačkoliv s sebou nese několik omezení. Dejte mu najevo, že si ho vážíte a není o nic míň než kdokoliv jiný. Pomůžete mu si tak vybudovat zdravé sebevědomí nezávislé na jeho zdravotním stavu.

(rhl)

Zdroje:

https://www.webmd.com/parenting/ss/slideshow-bedwetting

https://www.continence.org.au/who-it-affects/children/bedwetting/tips-parents

https://www.todaysparent.com/sponsored/5-stress-free-strategies-for-dealing-with-bedwetting/

https://www.goodnites.com/en-ca/bedwetting/help/discover-how-to-be-supportive-about-bedwetting

Čtěte dále

Světový den pomočování 2024: Nezůstávejte s problémem sami!

Malé děti se počurávají běžně. Pokud to ale trvá i po pátém roce věku a děje se tak pravidelně během noci, rodiče by měli zpozornět. A nejen to – měli by se včas poradit s lékařem.  

Kdy je na nočník ještě brzy

Období druhého a třetího roku života dítěte je výjimečné v mnoha aspektech. Dítě je často již schopné kontrolovat vylučování stolice a moči a začíná být vysazováno na nočník. Rady pediatrů na toto téma by se daly shrnout do tří slov: neuspěchat, netrestat a nesrovnávat!

Nenechá vás vyspat časté močení? Možná trpíte (ovšem zbytečně) nykturií!

Každému se někdy stane, že místo poklidného spánku stráví noc chozením na toaletu. Jednou za čas je to normální, ale pokud vás nadměrné močení obtěžuje opakovaně, je nutné problém řešit.

Vaše dítě se v noci počurává – jak o tom mluvit s okolím?

Vyplatí se o nočním pomočování dítěte s okolím mluvit, anebo je lepší držet informace pod pokličkou? A když už se rozhodnete mluvit, co je důležité zmínit?

Pomočování řešte rychle! Ničí duši

Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Noční pomočování se vrátilo, co může být příčinou?

Maminka pětiletého Vojty se obrátila na dětského lékaře, syn se totiž opětovně začal v noci pomočovat. Rodiče tím byli zaskočení, již zhruba rok totiž podobnou příhodu v noci neměl. Vojtu čekala série různých vyšetření a rodina také začala podrobně vyplňovat pitný a mikční deník.