Pomočování čili enuréza je problém, který se týká téměř každého pátého dítěte. Doma bývá nepříjemné, ale co teprve tehdy, když chce dítě přespat u kamaráda? Můžete mu jako rodič pomoci?

Dítě s enurézou přespávající mimo domov provází neustálý strach z „mokré“ postele, která navíc není jeho. To představuje velmi stresující situaci. Jak můžete potomkovi pomoci odhodit obavy?

Jak dítě psychicky podpořit

Pomáhat dítěti, aby zůstalo během noci suché, je týmová práce. Podílejí se na ní lékaři i rodina. Především rodiče by měli být potomkovi oporou a povzbuzovat ho v překonávání strachu z přenocování mimo domov. Každý rodič může pro své dítě, které trápí pomočování, udělat následující:

1. Ukažte dítěti, že mu rozumíte. Řekněte mu, že víte a chápete, že „mokrá“ postel není jeho vina a že se z jeho strany nejedná o nějaké naschvály nebo lenost zajít si v noci na toaletu.
2. Ujistěte potomka, že stojíte po jeho boku. Často se stává, že pomočováním už někdo v rodině trpěl nebo trpí. Možná jste se i vy sami jako malí pomočovali. Nestyďte se s tím dítěti svěřit. Určitě se mu výrazně uleví a vzroste jeho důvěra k vám.
3. Povzbuzujte ho. Vaše dítě chce být jako ostatní děti. Chce si užít nejen spánek doma, ale i letní tábor, školní výlet nebo rodinnou dovolenou. Ubezpečte potomka o své víře, že zvládne noc v suchu i mimo domov.
4. Poraďte se s lékařem (pediatrem). Dětský lékař poskytne nejlepší informace o problému a cenné rady ohledně nočních „bezpečnostních“ opatření. Promluvte si s ním dřív, než vaše dítě potká první noc mimo domov.
5. Požádejte pediatra o návrhy zásahů a léčby, které dítěti pomohou zůstat celou noc v suchu i v neznámém prostředí.
6. Promluvte si s ostatními rodiči, vedoucím tábora nebo třídním učitelem. Jedním ze způsobů, jak usnadnit dítěti přespání mimo domov a vlastní postel, je rozhovor s osobami, které s ním budou v tu dobu pobývat. Když se dítě rozhodne přenocovat u kamaráda, proberte s jeho rodiči enurézu své ratolesti. Dítě bude klidnější, když bude vědět, že jeho možný „mokrý problém“ pro ně není tajemstvím. Rozumní rodiče kamaráda jistě zachovají diskrétnost.

(hah)

Zdroj: www.webmd.com/parenting/features/bedwetting-away-from-home

Čtěte dále

Rodiče se styděli, že se jejich 12letý syn počurává

Ještě v páté třídě na základní škole se Martin jednou až dvakrát týdně v noci počural. Odmítal proto jezdit na jakékoliv hromadné akce spojené s nočním přespáváním. Situace se postupně začala měnit až po návštěvě specialisty.

Vše, co vás zajímá o nočním pomočování dětí

Jste rozladění a vyčerpaní, současně však máte veliké obavy o zdraví vašeho dítěte, které již několikátým rokem navštěvuje školku, ale stále se po ránu probouzí počurané? Nebojte se, nejste v tom sami, podle některých dat se s nočním pomočováním potýká téměř 20 % dětí předškolního věku.

Noční pomočování dětí: vyvracíme nejčastější mýty!

Tento zdravotní problém je spojován s celou řadou nepravdivých nebo mylných informací. Ty pak mohou být jednou z příčin neřešení nočního pomočování, což není pro postižené dítě dobré. Uvádíme proto vše na pravou míru.

Nikolka se i v sedmi letech několikrát týdně v noci počurávala

Na preventivní prohlídce u praktického dětského lékaře v sedmi letech dívčina maminka uvedla, že se její dcera zhruba třikrát až čtyřikrát týdně v noci pomočuje. Problémy se zhoršují, když je dívka nemocná, unavená či ve stresu. Bez plen přes den je přitom od dvou a půl roku věku. Rodiče dříve obtíže neřešili, protože nevěřili, že nějaké řešení existuje. Také se za dceřiny nehody trochu styděli.

Jaké další onemocnění může signalizovat noční pomočování?

Počurávání u dětí do 5. roku se děje v důsledku dozrávání nervové soustavy a močového měchýře, jedná se tedy o přirozený vývoj. Pokud se však mimovolní úniky objevují i ve vyšším věku, je namístě vzít dítě na vyšetření k pediatrovi, protože se může jednat o příznak jiného závažného onemocnění.

Třináctiletý syn se v noci občas počůrá. Říkám mu, že se nemá za co stydět

Noční mokré příhody jsou nepříjemné u všech (starších) dětí, u dívek či chlapců na prahu puberty to pochopitelně platí dvojnásob. Jak tento choulostivý problém zvládli v rodině Silvie a jejího třináctiletého syna? Kdy si chlapec začal užívat klidný a ničím nerušený spánek? Jak s ním maminka komunikovala, aby enuréza (noční pomočování) negativně neovlivnila jeho psychiku? Co napomohlo, aby chlapec navzdory nočním těžkostem úspěšně absolvoval letní tábor? A proč je tak důležité, aby si rodiče včas uvědomili, že noční pomočování není chybou dítěte?