Pomočování čili enuréza je problém, který se týká téměř každého pátého dítěte. Doma bývá nepříjemné, ale co teprve tehdy, když chce dítě přespat u kamaráda? Můžete mu jako rodič pomoci?

Dítě s enurézou přespávající mimo domov provází neustálý strach z „mokré“ postele, která navíc není jeho. To představuje velmi stresující situaci. Jak můžete potomkovi pomoci odhodit obavy?

Jak dítě psychicky podpořit

Pomáhat dítěti, aby zůstalo během noci suché, je týmová práce. Podílejí se na ní lékaři i rodina. Především rodiče by měli být potomkovi oporou a povzbuzovat ho v překonávání strachu z přenocování mimo domov. Každý rodič může pro své dítě, které trápí pomočování, udělat následující:

1. Ukažte dítěti, že mu rozumíte. Řekněte mu, že víte a chápete, že „mokrá“ postel není jeho vina a že se z jeho strany nejedná o nějaké naschvály nebo lenost zajít si v noci na toaletu.
2. Ujistěte potomka, že stojíte po jeho boku. Často se stává, že pomočováním už někdo v rodině trpěl nebo trpí. Možná jste se i vy sami jako malí pomočovali. Nestyďte se s tím dítěti svěřit. Určitě se mu výrazně uleví a vzroste jeho důvěra k vám.
3. Povzbuzujte ho. Vaše dítě chce být jako ostatní děti. Chce si užít nejen spánek doma, ale i letní tábor, školní výlet nebo rodinnou dovolenou. Ubezpečte potomka o své víře, že zvládne noc v suchu i mimo domov.
4. Poraďte se s lékařem (pediatrem). Dětský lékař poskytne nejlepší informace o problému a cenné rady ohledně nočních „bezpečnostních“ opatření. Promluvte si s ním dřív, než vaše dítě potká první noc mimo domov.
5. Požádejte pediatra o návrhy zásahů a léčby, které dítěti pomohou zůstat celou noc v suchu i v neznámém prostředí.
6. Promluvte si s ostatními rodiči, vedoucím tábora nebo třídním učitelem. Jedním ze způsobů, jak usnadnit dítěti přespání mimo domov a vlastní postel, je rozhovor s osobami, které s ním budou v tu dobu pobývat. Když se dítě rozhodne přenocovat u kamaráda, proberte s jeho rodiči enurézu své ratolesti. Dítě bude klidnější, když bude vědět, že jeho možný „mokrý problém“ pro ně není tajemstvím. Rozumní rodiče kamaráda jistě zachovají diskrétnost.

(hah)

Zdroj: www.webmd.com/parenting/features/bedwetting-away-from-home

Čtěte dále

Šťastné rodinné příběhy: Noční pomočování dětí už je netrápí

Noční pomočování dovede poznamenat život celé rodiny. Přináší komplikace spojené s mokrou postelí, zanechává šrámy na duši a může se nepříznivě podepsat i na celkovém zdravotním stavu. Příběhy pacientů, kteří se s těmito obtížemi vypořádali, mohou sloužit jako motivace pro ostatní rodiny, které se ocitly v obdobné situaci.

Dovolená s dítětem, které se v noci počurává? Jde to!

Vaše dítě má čas od času noční nehodu a vy se trápíte, jak zvládne pobyt v hotelu nebo u příbuzných? Nebo dokonce uvažujete o táboře? Situace nemusí být tak hrozná, jak se na první pohled zdá.

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.

Mokré probuzení? Změňte denní režim nebo zkuste léky

Noční pomočování znamená ztrátu kontroly nad močovým měchýřem v průběhu spánku. Odborně se tento jev nazývá enuréza. Jde o velmi citlivý problém, který trápí děti i dospělé. Napovíme, jak ho lze řešit.

Noční počurávání dítěte není zlobení, upozorňuje psychiatrička

Pokud se dítě ve školním věku dlouhodobě v noci počurává a snaha o řešení problému nepřináší kýžený výsledek, znamená to zátěž pro celou rodinu. Unavení rodiče tak mohou podlehnout beznadějným pocitům a jednat zkratovitě. Na řadu přichází křik či obviňování dítěte, nebo ještě hůř trestání potomka za něco, co nemůže ovlivnit. Jak nesnadnou situaci co nejlépe zvládnout a kde hledat podporu a pomoc, přibližuje v rozhovoru psychiatrička MUDr. Veronika Přibylová.

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.