Chystáte se k lékaři s dítětem, které se v noci pomočuje? Napovíme, co vás čeká. Není však žádný důvod k obavám, vyšetření nejsou pro malého pacienta zátěží.

Nebojte se předčasně

Do šesti let má dítě na občasnou „mokrou“ nehodu nárok, jeho vývoj totiž ještě není ukončen. Řada rodičů navštěvuje lékaře dříve, obvykle v souvislosti s nástupem dítěte do mateřské školy. Ale to je opravdu brzo. V nižším věku stojí za vyšetření pouze případy, kdy byla již dosažena plná kontrola močového měchýře a po čase nastane opětovné nápadné zhoršení. Pokud je to ale v návaznosti na stres, jako je třeba narození mladšího sourozence, je to naprosto obvyklé. O vhodnosti vyšetření v případech, které nespadají do tohoto rámce, se poraďte s praktickým dětským lékařem.

Dobře snášené metody

Pokud je počůrávání skutečným problémem, je třeba vyloučit vrozenou vadu močových cest nebo poruchu funkce močového měchýře. Na stopu těchto potíží přivede lékaře i průběh komplikací. Proto je dobré vést si deník o příjmu tekutin, močení, suchých nocích a nehodách. Detailní rozhovor s lékařem je základním kamenem vyšetření. Odborník dále může doporučit následující prohlídky.

• Ultrazvuková kontrola močového měchýře. Zcela nebolestivé a neinvazivní zobrazovací vyšetření bez použití ionizujícího záření umožňuje vyloučit strukturální vady v močových cestách.
• Mikční cystoureterografie (MCUG). Jde o rentgenové vyšetření, před kterým je třeba zavést do močového měchýře dítěte cévku. Pomocí cévky se močový měchýř naplní kontrastní látkou (která se výrazně zobrazuje na rentgenových snímcích). Potom se sleduje, jestli tato látka nezatéká do vyšších etáží močových cest, což by znamenalo problém.
• Urodynamické vyšetření. Mapuje funkci svalstva močového měchýře a svěračů během plnění a vyprazdňování močového měchýře. Opět se zavede cévka a močový měchýř se plní fyziologickým roztokem. Podle zvoleného režimu vyšetření se měří tlak v měchýři, průtok močovou trubicí a podobně.

Tato vyšetření jsou dobře snášena a stojí za to je podstoupit. Budete si pak jistí, že u svého dítěte nezanedbáte nějaký vážný problém.

(pez)

Zdroj: http://www.childrenshospital.org

Čtěte dále

Náhlý návrat pomočování – co za tím může být?

Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

Třináctiletý syn se v noci občas počůrá. Říkám mu, že se nemá za co stydět

Noční mokré příhody jsou nepříjemné u všech (starších) dětí, u dívek či chlapců na prahu puberty to pochopitelně platí dvojnásob. Jak tento choulostivý problém zvládli v rodině Silvie a jejího třináctiletého syna? Kdy si chlapec začal užívat klidný a ničím nerušený spánek? Jak s ním maminka komunikovala, aby enuréza (noční pomočování) negativně neovlivnila jeho psychiku? Co napomohlo, aby chlapec navzdory nočním těžkostem úspěšně absolvoval letní tábor? A proč je tak důležité, aby si rodiče včas uvědomili, že noční pomočování není chybou dítěte?

Jak se zbavují děti plenek v různých státech světa

Učení dětí k samostatnému zvládání toalety se v jednotlivých částech světa liší. Jak k „odplenkování“ přistupují v Keni, Vietnamu, Turecku či v USA?

Nezapadá vaše dítě do kolektivu? Tady jsou čtyři tipy, jak mu pomoci s hledáním kamarádů

Dítě, které trpí nočním pomočováním, může být v navazování vztahů s vrstevníky stydlivé a plaché. Rodiče však mohou hodně pomoci – nejen vstřícností, ale i nenásilným tréninkem.

Světový den nočního pomočování aneb V zájmu klidné rodiny

Enuréza je častý zdravotní problém, který veřejnost běžně podceňuje a zlehčuje. Rodiče spoléhají na to, že pomočování u jejich dětí samo vymizí, v horším případě děti trestají. Přitom jde o nemoc jako každou jinou, kterou lze navíc účinně a bezpečně léčit. Zvýšit povědomí o tomto problému by měl Světový den pomočování. Letos připadá na 17. října.

Noční enuréza? Zásadní pro dítě je duševní pohoda!

Psychoterapie tvoří nedílnou součást léčby nočního pomočování. Významnou roli přitom nehrají jen vyškolení odborníci, ale i samotní rodiče. Děti by totiž rozhodně neměly být za pomočování trestány, tím se obtíží nezbaví. Naopak je třeba je přiměřeně chválit a být jim oporou.