Noční pomočování není problém jenom dítěte, ačkoliv se na něj zaměřuje veškerá pozornost. Rodina funguje jako živý organismus a zdravotní komplikace jednoho z jejích členů se podepíšou i na všech ostatních. Kromě toho musí rodiče ustát tlak nejenom z rodiny a okolí, ale také tlak, který na sebe kladou sami.

Tlak okolí

U malých dětí mívá okolí pro tento typ problémů pochopení, ne tak ale u těch starších. Můžete se setkat s odsuzujícími pohledy, ale i s jedovatými poznámkami. Budete muset řešit, jak se k celé situaci postavit, jakmile vaše dítě bude chtít jet na tábor nebo na školu v přírodě nebo bude chtít přespat u kamarádů. Budete řešit, jak uchránit dítě a jak se s pocity vzteku vyrovnat vy sami.

Tlak rodiny

Jelikož rodina nám většinou společně s přáteli bývá nejblíž, má také potřebu se k mnoha věcem vyjadřovat. Dávat nám rady a všemožné postupy, co máme vyzkoušet. Nebojí se také kritizovat, co jsme měli udělat lépe. Anebo nám objasnit, proč se naše dítě počůrává. Snadno si tak můžeme připadat jako ti nejvíc neschopní rodiče. A ve vztazích, v nichž by se nám mělo dostat podpory a pochopení, se tak cítíme jen ponížení a naštvaní.

Vlastní představy

Kromě tlaku okolí řešíte i vlastní představy o sobě samém. Jak jste si mysleli, že to rodičovství zvládnete lépe. Nebo jak je možné, že když jste si načetli tolik knížek, byli na tolika kurzech a seminářích, využili všechny rady, kdo vám co dal a co jste našli, tak nakonec nejste schopni motivovat vaše dítě, aby bylo v noci v suchu. Je důležité si uvědomit, že dítě žije vlastní život. Není to váš projekt. Někdy uděláte to nejlepší, co můžete, ale výsledek bude jiný, než jste čekali. Zaměřte se raději na to, jaký vztah s dítětem máte a jak se s vámi cítí a celou situaci zvládá. Věřit lékařům a případně vyzkoušet medikaci není selhání vaše ani dítěte.

Strach o budoucnost dítěte

Vyskytnout se může i strach z toho, jak se dítě začlení do kolektivu. Potěšit vás může, že v dospělosti se s enurézou potýká jen zhruba 1 % osob. Přesto se mohou vtírat myšlenky na to, co když půjde zrovna o vaše dítě. Jak se sebevědomě začlení do společnosti? Jak si najde partnera? Zbytečně nepředbíhejte. Vyzkoušet můžete dovednost tzv. mindfulness, která vás více vrátí do prožívání tady a teď. Případně může pomoct vědomí, že enuréza je řešitelná léky, a tím pádem nejde o nic nepřekonatelného. Pomoct vyzrát na tyto obavy může právě psychoterapie.

Komplikace pro chod celé rodiny

Noční pomočování dítěte se promítne do fungování rodiny. Zvlášť jestli máte dětí více a jsou spolu v pokojíku. Tam je pak namístě zvážit, jak upravit prostor, abyste zbytečně nezasahovali do spánku ostatních dětí. Při cestování přibalte dítěti s sebou nepromokavé prostěradlo. Pokud to jde, nebraňte se překlenout dané období medikací. Pak se nemusíte trápit kvůli tomu, že ostatní členy domácnosti omezujete. Tyto pocity by pak, a úplně zbytečně, dopadaly i na hlavu vašeho dítěte.

Jak řešit enurézu (nejen) s okolím

Většina rodičů, jejichž dítě se počůrává, často řeší, jak o problému komunikovat s okolím. Nejvhodnějším řešením je, když bude vaše dítě vědět, že je nemocné a s tím se pojí určitá omezení nebo i medikace. Ani vy se nenechte zviklat názory, že jde pouze o lenost. Vaše dítě se nachází „v první linii“ a musí si být vědomo toho, že za ním někdo stojí. Stejně tak se snažte vysvětlovat celou situaci i širší rodině.

Vhodné je to i u vedoucích táborů, učitelů na školách v přírodě, trenérů nebo rodičů, u nichž bude dítě přespávat. Pokud by došlo k nehodě, mohou pak informovat a poučit ostatní děti a předejít tak zesměšňování vašeho syna nebo dcery. S případnými poznámkami a nemístnými pohledy bohužel neuděláte nic. Některým rodičům nejlépe funguje tyto projevy přehlížet, jiným zase celou situaci objasnit. Mnoho posměváčků se pak chytne za nos a třeba se i omluví.

Vyrovnávat se s vlastními pocity selhání je mnohem horší. Někomu pomůže sport nebo meditace. Velmi vhodná je také psychoterapie. Ta vám pomůže objasnit vaše pohnutky, zapracujete na vlastním sebevědomí, dodá vám sílu čelit problémům dál a být nejenom vyrovnanější, ale také i nadále oporou pro vaše dítě. Na rozdíl od předchozích funkčních metod řešení jde terapie do hloubky, a tím pádem může být i účinnější. 

(rhl)

Zdroje:

• https://www.modestopediatrics.com/docs/BEDWETTING.pdf
• https://parenting.sa.gov.au/pegs/PEG22-Bedwetting.pdf
• https://www.nocvsuchu.cz/

CZ-nonP-2200001

Čtěte dále

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Vše, co vás zajímá o nočním pomočování dětí

Jste rozladění a vyčerpaní, současně však máte veliké obavy o zdraví vašeho dítěte, které již několikátým rokem navštěvuje školku, ale stále se po ránu probouzí počurané? Nebojte se, nejste v tom sami, podle některých dat se s nočním pomočováním potýká téměř 20 % dětí předškolního věku.

Rodiče se styděli, že se jejich 12letý syn počurává

Ještě v páté třídě na základní škole se Martin jednou až dvakrát týdně v noci počural. Odmítal proto jezdit na jakékoliv hromadné akce spojené s nočním přespáváním. Situace se postupně začala měnit až po návštěvě specialisty.

Jde „mokrým nocím“ vůbec zabránit?

Pomočování má na psychiku dětí daleko větší dopad, než si většina dospělých uvědomuje. Je proto zásadní pokusit se problém vyřešit. Nejdůležitějšími figurami ve hře jsou pečlivý lékař a pohodový rodič.

Náhlý návrat pomočování – co za tím může být?

Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

U dětí, které se pomočují, hraje roli také genetika

Noční pomočování neboli enuréza je mimovolný únik moči během spánku u dítěte staršího pěti let. Jedná se o velmi častou a vyčerpávající poruchu dětského období, která může mít genetickou příčinu.