Někteří rodiče ve snaze vyřešit problém s nočním pomočováním přistupují u dětí k různým trestům. Vědci ale nyní prokázali, že jakákoliv odplata, ať už slovní, či fyzická, situaci jen zhoršuje.

Noční pomočování, latinsky enuresis nocturna, postihuje zhruba 15 % dětí a je třikrát častější u hochů než u děvčat. Tento jev samotný a také jeho neúspěšná léčba má negativní vliv na:

• emoční stav dítěte,
• jeho vztah s vrstevníky,
• sebevědomí postiženého,
• jeho každodenní aktivity.

Noční pomočování ale ovlivňuje celou rodinu a i to přispívá k faktu, že až jedna třetina rodičů se situaci snaží řešit pomocí trestů.

Ještě horší než předtím

Vědci ze Saudské Arábie se rozhodli touto problematikou zabývat. Jejich studie se zúčastnilo celkem 105 dětí ve věku 7 až 13 let. 65 z nich mělo s nočním pomočováním problém, zbylých 40 jedinců bylo zařazeno do kontrolní skupiny. Vědci pak porovnávali děti, které byli za své „prohřešky“ trestané, s těmi, jejichž rodiče se rozhodli situaci řešit jinak. Výsledky rozhodly jasně:

• Trestané děti mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine deprese.
• Je také celkově horší kvalita jejich života.
• Navíc se trestané děti pomočovaly častěji.
• Po srovnání různých způsobů odplaty se též zjistilo, že vážnost příznaků deprese roste s tím, jak moc a jak dlouho je dítě trestané.

Trpělivost a vlídné slovo

U většiny případů nočního pomočování tkví problém v komunikaci mezi spícím mozkem a močovým měchýřem. Spící jedinec si vůbec neuvědomí, že jeho plný měchýř vysílá nějaké signály. Proti nočnímu pomočování tedy fungují metody, které pomáhají dítěti si uvědomit, že se mu chce na toaletu.

• K nim patří například pozitivní nácvik, kdy se dítě před spaním učí vstát a jít na „malou“. 
• Další možností je čtení knížek o nočním pomočování.
• Pomoci může i změna teploty – většího tepla v dětské postýlce dosáhnete například tím, že ji posunete dál od studené zdi. 
• Také vhodná dieta má svůj smysl. Vynechte sycené nápoje, melouny, citrusy a výrobky obsahující kofein. 

K životu bez nočního pomočování vede často dlouhá cesta. Doprovázejte na ní své dítě s pochopením a podporou a vyhněte se jakýmkoliv trestům – nejenže to ničemu nepomůže, ale celou situaci to spíše jen zhorší.

(mak)

Zdroje: 
www.sciencedirect.com
www.reuters.com

Čtěte dále

Jaká vyšetření vás mohou čekat, pokud se vaše dítě stále počůrává?

Pokud se dítě počůrává ještě po pátém roce, měli by jej rodiče vzít k lékaři na vyšetření. To i přesto, že se noční pomočování u pětiletých dětí vyskytuje v 15–20 % případů a s postupujícím věkem tento problém často sám odezní. Na druhé straně je nutné pomýšlet i na jiné možné příčiny pomočování, které je potřeba vyloučit.

Počůrávání v dětském věku není jen o mokrém prostěradle

Do pěti let věku zvládne udržet moč ve dne i v noci kolem 85 % dětí. Pokud však pomočování přetrvává i po pátém roce, je na čase vyhledat odbornou pomoc. Problém jednak může značit závažnější zdravotní potíže, na straně druhé navíc bývá spojen se sociálním stresem.

Vaše dítě se v noci počurává – jak o tom mluvit s okolím?

Vyplatí se o nočním pomočování dítěte s okolím mluvit, anebo je lepší držet informace pod pokličkou? A když už se rozhodnete mluvit, co je důležité zmínit?

Noční pomočování: nehledejte viníka, hledejte řešení

Noční pomočování je poměrně běžným a většinou nezávažným problémem dětského věku. Únik moči během spánku nijak neovlivňuje zdravý růst dítěte. Epizody nočního pomočování však mohou značně ovlivnit psychiku dítěte i celé rodiny. Rodiče by v žádném případě neměli vinit z pomočování svého potomka nebo sami sebe. Vědomá chyba totiž nebývá ani na jedné straně.

Chodíte v noci často močit? Důvodem může být spánková apnoe!

Spánek rušený neustálým odbíháním na toaletu není kvalitní. Tyto potíže se nazývají nykturie a nemusí za nimi stát jen onemocnění močového traktu. Jednou z často přehlížených příčin je i nemoc, kterou lze objevit ve specializované laboratoři – tzv. spánková apnoe.

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.