Někteří rodiče ve snaze vyřešit problém s nočním pomočováním přistupují u dětí k různým trestům. Vědci ale nyní prokázali, že jakákoliv odplata, ať už slovní, či fyzická, situaci jen zhoršuje.

Noční pomočování, latinsky enuresis nocturna, postihuje zhruba 15 % dětí a je třikrát častější u hochů než u děvčat. Tento jev samotný a také jeho neúspěšná léčba má negativní vliv na:

• emoční stav dítěte,
• jeho vztah s vrstevníky,
• sebevědomí postiženého,
• jeho každodenní aktivity.

Noční pomočování ale ovlivňuje celou rodinu a i to přispívá k faktu, že až jedna třetina rodičů se situaci snaží řešit pomocí trestů.

Ještě horší než předtím

Vědci ze Saudské Arábie se rozhodli touto problematikou zabývat. Jejich studie se zúčastnilo celkem 105 dětí ve věku 7 až 13 let. 65 z nich mělo s nočním pomočováním problém, zbylých 40 jedinců bylo zařazeno do kontrolní skupiny. Vědci pak porovnávali děti, které byli za své „prohřešky“ trestané, s těmi, jejichž rodiče se rozhodli situaci řešit jinak. Výsledky rozhodly jasně:

• Trestané děti mají větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine deprese.
• Je také celkově horší kvalita jejich života.
• Navíc se trestané děti pomočovaly častěji.
• Po srovnání různých způsobů odplaty se též zjistilo, že vážnost příznaků deprese roste s tím, jak moc a jak dlouho je dítě trestané.

Trpělivost a vlídné slovo

U většiny případů nočního pomočování tkví problém v komunikaci mezi spícím mozkem a močovým měchýřem. Spící jedinec si vůbec neuvědomí, že jeho plný měchýř vysílá nějaké signály. Proti nočnímu pomočování tedy fungují metody, které pomáhají dítěti si uvědomit, že se mu chce na toaletu.

• K nim patří například pozitivní nácvik, kdy se dítě před spaním učí vstát a jít na „malou“. 
• Další možností je čtení knížek o nočním pomočování.
• Pomoci může i změna teploty – většího tepla v dětské postýlce dosáhnete například tím, že ji posunete dál od studené zdi. 
• Také vhodná dieta má svůj smysl. Vynechte sycené nápoje, melouny, citrusy a výrobky obsahující kofein. 

K životu bez nočního pomočování vede často dlouhá cesta. Doprovázejte na ní své dítě s pochopením a podporou a vyhněte se jakýmkoliv trestům – nejenže to ničemu nepomůže, ale celou situaci to spíše jen zhorší.

(mak)

Zdroje: 
www.sciencedirect.com
www.reuters.com

Čtěte dále

Noční počůrávání a chrápání? Mohou spolu souviset

Stále ještě pátráte po tom, proč se váš potomek v noci počůrává? Zkuste si v noci poslechnout, jak dýchá. Pokud dítě chrápe nebo špatně a přerývaně oddychuje, možná je váš problém vyřešen.

Špatné školní výsledky? Pozor na zhoršení enurézy!

Konec ledna a června prožívají děti školního věku různě. Pro někoho jde o období úlevy a radosti z hezkého vysvědčení, mnoho jedinců však cítí jen stres. Kdo nemá známky podle svých představ nebo podle přání rodičů, žije v úzkosti. Je-li neúspěšným studentem enuretik, může nastat problém.

Dovolená s dítětem, které se v noci počurává? Jde to!

Vaše dítě má čas od času noční nehodu a vy se trápíte, jak zvládne pobyt v hotelu nebo u příbuzných? Nebo dokonce uvažujete o táboře? Situace nemusí být tak hrozná, jak se na první pohled zdá.

Rodiče se styděli, že se jejich 12letý syn počurává

Ještě v páté třídě na základní škole se Martin jednou až dvakrát týdně v noci počural. Odmítal proto jezdit na jakékoliv hromadné akce spojené s nočním přespáváním. Situace se postupně začala měnit až po návštěvě specialisty.

Nikolka se i v sedmi letech několikrát týdně v noci počurávala

Na preventivní prohlídce u praktického dětského lékaře v sedmi letech dívčina maminka uvedla, že se její dcera zhruba třikrát až čtyřikrát týdně v noci pomočuje. Problémy se zhoršují, když je dívka nemocná, unavená či ve stresu. Bez plen přes den je přitom od dvou a půl roku věku. Rodiče dříve obtíže neřešili, protože nevěřili, že nějaké řešení existuje. Také se za dceřiny nehody trochu styděli.

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?