Nedobrovolný odchod moči v průběhu noci u jedinců starších 5 let bývá velmi citlivým tématem. Nejen pro děti, ale i pro rodiče. Mnoho okolností provázejících pomočování je však často zkresleno či nesprávně pochopeno. Která tvrzení jsou pravdivá a co lze odkázat mezi mýty?

Počůrávání je mezi dětmi běžné

FAKT: Enuréza trápí 15 až 20 % pěti- a šestiletých dětí, nepotýkáte se tedy s tímto problémem sami. Trvá totiž nějakou chvíli, než močový měchýř „vyspěje“. Většina dětí ho dokáže ovládat ve věku 4 let – během dne. V průběhu noci je pak mnoho dětí schopno kontrolovat svůj měchýř až kolem sedmého roku života.

Enuréza častěji postihuje chlapce

FAKT: Jedinci mužského pohlaví jsou k pomočování opravdu náchylnější – dokonce dvakrát častěji než děvčata. Většinou však s růstem tato potíž mizí. Jen velmi málo adolescentů trpí enurézou. Ze zmiňovaných necelých 20 % takto postižených dětí přetrvává problém s pomočováním u 2–3 % 14letých a u 1 % 15letých.

Chyba je na straně dítěte

MÝTUS: Toto tvrzení je samozřejmě nepravdivé. Za enurézu dítě nemůže a je zcela nevhodné ho za „mokré nehody“ trestat nebo mu je vyčítat. U potomka to může vyvolat frustraci, což má nepříznivý vliv na jeho psychosociální vývoj. Dítěti ani sobě hněvem nijak nepomůžete a zcela jistě se výtkami nevyřeší problém s počůráváním – může se naopak i zhoršit.

Za pomočováním může stát zácpa

FAKT: Naplněné střevo může mít dopad na schopnost močového měchýře udržet moč i na jeho kontrolu během noci. Pokud upravíte stravovací režim, tedy zařadíte do jídelníčku více ovoce a zeleniny a budete pamatovat na tekutiny, možná vyřešíte jak zácpu, tak i počůrávání.

Léky nejsou řešením

MÝTUS: U menších dětí se často doporučuje vyčkávat, zda problém sám nezmizí, u starších pak zvážit některou z možností režimové terapie. Tato doporučení jsou samozřejmě platná, ale i medikace má svůj význam. Může problém s pomočováním krátkodobě vyřešit, ale existuje i riziko, že se po vysazení léčby vše vrátí do původního stavu. Každý by si asi přál zázračnou pilulku, která odstraní jakékoliv potíže. Taková ale neexistuje. Problém je tak nejlepší konzultovat s lékařem, který doporučí terapii vhodnou právě pro vaše dítě. Zároveň, je-li to třeba, může zvážit, zda není zapotřebí farmakoterapie, a pokud ano, předepíše tu nejúčinnější. 

(cean)

Zdroje:
www.webmd.com
www.netdoctor.co.uk

Čtěte dále

Světový den pomočování 2024: Nezůstávejte s problémem sami!

Malé děti se počurávají běžně. Pokud to ale trvá i po pátém roce věku a děje se tak pravidelně během noci, rodiče by měli zpozornět. A nejen to – měli by se včas poradit s lékařem.  

Dětské pomočování. 7 situací, které by měl řešit lékař

Počůrávání je u malých dětí poměrně běžná potíž. Existují však situace a stavy, kdy je nutné zpozornět a raději zajít s dítětem k lékaři.

Šťastné rodinné příběhy: Noční pomočování dětí už je netrápí

Noční pomočování dovede poznamenat život celé rodiny. Přináší komplikace spojené s mokrou postelí, zanechává šrámy na duši a může se nepříznivě podepsat i na celkovém zdravotním stavu. Příběhy pacientů, kteří se s těmito obtížemi vypořádali, mohou sloužit jako motivace pro ostatní rodiny, které se ocitly v obdobné situaci.

Špatné školní výsledky? Pozor na zhoršení enurézy!

Konec ledna a června prožívají děti školního věku různě. Pro někoho jde o období úlevy a radosti z hezkého vysvědčení, mnoho jedinců však cítí jen stres. Kdo nemá známky podle svých představ nebo podle přání rodičů, žije v úzkosti. Je-li neúspěšným studentem enuretik, může nastat problém.

I dítě s enurézou může na tábor – hlavně bez stresu

Pokud se vaše dítě pomočuje, přespávání v cizím prostředí bývá problematické. Nabízíme několik tipů, jak potomka poslat na letní tábor bez větších obav. Stačí jen správná příprava a vše může proběhnout beze strachu a studu.

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?