Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?

Komplexní léčba je základem úspěchu na celý život

Pomočování trápí přibližně 15–20 % pětiletých a 5 % desetiletých dětí. V 1–2 % se ale vyskytuje i u lidí nad 15 let věku. Dětská enuréza je přitom dle některých vědeckých studií považována za rizikový faktor rozvoje poruch močového měchýře v dospělosti. Léčbu enurézy v dětském věku bychom proto neměli podceňovat, neboť může mít dopad na kvalitu života v dospělosti. Často lze přitom v dětském i v dospělém věku vysledovat při rozvoji enurézy, resp. inkontinence moči, souvislost s psychickým stresem. Návštěva psychologa proto může mít smysl a v komplexním přístupu k léčbě potíží má rozhodně své místo v dětství i v dospělosti. Dokazuje to příběh dnes už skoro 30letého Petra. 

V šesti letech se objevily první potíže 

Když bylo Petrovi šest let a měl nastoupit do školy, začal mít problémy s pomočováním. Matka s ním proto navštívila praktického dětského lékaře, Petr dostal na měsíc léky, a jak uvedl, vše se zdálo být úplně v pořádku.

Nástup do školy je považován za možný zdroj psychického stresu, který může u dítěte, jež se již nepomočovalo, vyvolat enurézu. Mezi další časté příčiny opětovného počurávání patří rozvod rodičů. Petr si ve svém dnes již dospělém věku ovšem neuvědomuje, že by ho tehdy významně trápil stres. Nikdo se však v jeho dětství případnými psychickými příčinami počurávání nezabýval. 

Lékaři uvažovali o epilepsii, ale…

V dospělosti se problémy s nočním pomočováním vrátily. Zprvu se objevovaly asi jednou za dva měsíce, později každý týden. K lékařskému vyšetření se Petr rozhodl zhruba po třech letech obtíží, protože pomočování začalo vadit jeho partnerce. V téměř 30 letech byl odeslán nejprve na urologické, následně na neurologické vyšetření. Enuréza nastupující v dospělém věku je některými odborníky považována za varovný příznak, za kterým se může skrývat i vážné urologické onemocnění. V případě Petra však bylo urologické vyšetření v normě, lékaři proto začali zvažovat diagnózu epilepsie. Petr byl odeslán k video-EEG monitoraci mozkové aktivity. Toto vyšetření ale epilepsii nepotvrdilo. 

Možnou příčinou psychické problémy z dětství?

Zkušená neuroložka se začala více zabývat psychosomatickým kontextem Petrova případu. Ukázalo se, že celé dětství vyrůstal pouze s matkou, otec pracoval v zahraničí. Mužský vzor v rodině tak prakticky chyběl. Vztah s otcem má dodnes komplikovaný, navzájem spolu soupeří. Rozvoji obtíží v dospělosti předcházel rozvod rodičů a také diagnóza onkologického onemocnění matky, která v důsledku nemoci později zemřela.  

Psychologická péče je namístě

V rámci aktuální léčby lékařka Petrovi doporučila úpravu denního režimu. Šlo jednak o příjem tekutin – Petr byl zvyklý vypít až tři sklenice vody před spaním. Pacient si má také nastavit budík vždy po 1,5 hodině spánku (tedy přibližně po prvním spánkovém cyklu) a dojít si na záchod. Jako velmi vhodné řešení Petrova problému se jeví také návštěva psychologické poradny, a to nejlépe společně s partnerkou. Je samozřejmě otázkou, zda by případná péče psychologa již v dětském věku pomohla předejít Petrovým obtížím v dospělosti. Jistě by však vzhledem k okolnostem jeho dětství mohla odhalit některé jeho problémy, nastavit mu zdravé sebevědomí a možná tím předejít jeho současným obtížím. 

(tich)

1) https://www.psychosom.cz/archiv/54-archiv/397-kazuistika-4-2012-buskova-neurolog

2) https://www.novinky.cz/zena/deti/clanek/za-pomocovanim-deti-stoji-i-problemy-rodicu-68897

3) http://lekarske.slovniky.cz/pojem/enureza

4) http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/psychologie-deti-a-mladistvych-do-18-let/psychosomaticke-poruchy-v-detstvi-enureza-enkop/

5) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/nau.21195

6) https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/02.pdf

7) https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2011/01/08.pdf

Čtěte dále

Dětské pomočování. 7 situací, které by měl řešit lékař

Počůrávání je u malých dětí poměrně běžná potíž. Existují však situace a stavy, kdy je nutné zpozornět a raději zajít s dítětem k lékaři.

Jak spolu souvisí (dětské) počůrávání a psychika?

Psychika a pomočování jsou spolu úzce spojeny. Jedno ovlivňuje druhé. Jak tento začarovaný kruh přetnout, skoncovat s pomočováním a získat sebedůvěru?

I s nočním pomočováním lze absolvovat letní tábor

Tábory jsou místem, kam se děti většinou těší. Je tam legrace, účastníci se mezi sebou poznávají a vznikají nová přátelství. Malí enuretici ale mohou mít strach kvůli svému hendikepu na takovou výpravu vyrazit. Poradíme, jak zařídit, aby si i oni mohli podobnou akci v pohodě užít.

Třináctiletý syn se v noci občas počůrá. Říkám mu, že se nemá za co stydět

Noční mokré příhody jsou nepříjemné u všech (starších) dětí, u dívek či chlapců na prahu puberty to pochopitelně platí dvojnásob. Jak tento choulostivý problém zvládli v rodině Silvie a jejího třináctiletého syna? Kdy si chlapec začal užívat klidný a ničím nerušený spánek? Jak s ním maminka komunikovala, aby enuréza (noční pomočování) negativně neovlivnila jeho psychiku? Co napomohlo, aby chlapec navzdory nočním těžkostem úspěšně absolvoval letní tábor? A proč je tak důležité, aby si rodiče včas uvědomili, že noční pomočování není chybou dítěte?

Noční počůrávání (dítěte) z pohledu rodiče

Noční pomočování není problém jenom dítěte, ačkoliv se na něj zaměřuje veškerá pozornost. Rodina funguje jako živý organismus a zdravotní komplikace jednoho z jejích členů se podepíšou i na všech ostatních. Kromě toho musí rodiče ustát tlak nejenom z rodiny a okolí, ale také tlak, který na sebe kladou sami.

Nikolka se i v sedmi letech několikrát týdně v noci počurávala

Na preventivní prohlídce u praktického dětského lékaře v sedmi letech dívčina maminka uvedla, že se její dcera zhruba třikrát až čtyřikrát týdně v noci pomočuje. Problémy se zhoršují, když je dívka nemocná, unavená či ve stresu. Bez plen přes den je přitom od dvou a půl roku věku. Rodiče dříve obtíže neřešili, protože nevěřili, že nějaké řešení existuje. Také se za dceřiny nehody trochu styděli.