Pediatři a dětští urologové řeší u svých malých pacientů problém pomočování celoročně. Září je však tradičně spojeno s nárůstem počtu návštěv, při kterých je právě tato potíž tématem číslo jedna. Příčinou bývá zahájení školy a zavádění nových návyků.

Příliš mnoho změn

Začátek školního roku je pro většinu dětí více či méně stresujícím obdobím. Kromě jiného dochází k náhlému „překopání“ denního režimu, ať už se to týká spánku, či stravování. Pokud se u dětí obtíže s pomočováním zhorší, odborníci doporučují „čůrání podle harmonogramu“. Návštěvy toalety v pravidelných, zhruba dvouhodinových intervalech během dne podle nich napomáhají k lepší komunikaci mezi mozkem a močovým měchýřem, čímž se obtíže mírní. Vhodné je každopádně s problémem potomka seznámit třídního učitele.

Vsaďte na pravidelnost a řád

Při nově objeveném či výrazně zhoršeném pomočování by měly být v první řadě vyloučeny některé tělesné stavy, které by mohly být příčinou potíží. Řeč je především o cukrovce, zánětech močových cest, onemocnění ledvin, vrozených vývojových vadách urogenitálního systému či neurologických chorobách. Pokud žádný z těchto stavů přítomen není, je na řadě úprava životosprávy a denních návyků. Doporučuje se především:

• prevence zácpy v podobě konzumace hojného množství vlákniny (například syrového ovoce a zeleniny),
• příjem dostatku tekutin během dne (dítě by nemělo zapomínat ve škole pít),
• omezení nápojů před spaním,
• návštěva toalety těsně před ulehnutím,
• usínání a probouzení ve stejnou dobu.

Podpora i účast

Zcela zásadní je potomka ubezpečit, že jde o problém přechodný, který dříve či později pomine a kterým zdaleka netrpí samo. Pocit kontroly nad situací je možné u dítěte podpořit tak, že se bude účastnit vyplňování mikčního deníku. Do něj je třeba zapisovat informace o množství přijatých tekutin, frekvenci močení i o denních a nočních nehodách.

Pokud vaše dítě trápí pomočování, neváhejte se obrátit na odborníka. Zatímco někdy postačí doporučené změny denního režimu, jindy se touto cestou pomočování zkrotit nedaří. V takovém případě je namístě konzultace se specialistou – urologem či nefrologem. Ten navrhne vhodná vyšetření a efektivní léčbu, například pomocí léků na snížení produkce moči během noci. 

(veri)

Zdroj:
www.sciencedaily.com

Čtěte dále

Rodiče dětí, které se počůrávají – nezapomeňte pečovat i o sebe!

Neustále přemýšlíte, jak pomoct vašemu dítku, a přitom už sami nevíte, kde vám hlava stojí? Myslete i na sebe!

Deset mýtů o nočním pomočování u dětí

Přestože noční pomočování děti nijak vážně neohrožuje, může mít vliv na pohodu celé rodiny. Jeho úspěšné odstranění vyžaduje od rodičů porozumění a trpělivost. Nenechte se zmást mýty a začněte s ním bojovat vybaveni správnými informacemi.

Nočnímu pomočování nevěnujte větší pozornost, než si skutečně zaslouží, radí psycholožka

Enuréza je problém, ovšem ne tak závažný, aby si kvůli němu dítě i rodiče nemohli užívat spousty krásných věcí v životě, říká psycholožka Mgr. et. Mgr. Pavla Koucká. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak se vyrovnat s posměváčky, jak zvládat probdělé noci i jak podpořit dítě, aby svůj problém nebralo jako důvod k méněcennosti.

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.

Nikolka se i v sedmi letech několikrát týdně v noci počurávala

Na preventivní prohlídce u praktického dětského lékaře v sedmi letech dívčina maminka uvedla, že se její dcera zhruba třikrát až čtyřikrát týdně v noci pomočuje. Problémy se zhoršují, když je dívka nemocná, unavená či ve stresu. Bez plen přes den je přitom od dvou a půl roku věku. Rodiče dříve obtíže neřešili, protože nevěřili, že nějaké řešení existuje. Také se za dceřiny nehody trochu styděli.

Jak vybrat ten správný kroužek pro dítě s pomočováním?

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. To platí i při výběru volnočasových aktivit. Nelze ovšem potomka nutit dělat něco, co ho nebaví nebo při čem se necítí dobře.