Pediatři a dětští urologové řeší u svých malých pacientů problém pomočování celoročně. Září je však tradičně spojeno s nárůstem počtu návštěv, při kterých je právě tato potíž tématem číslo jedna. Příčinou bývá zahájení školy a zavádění nových návyků.

Příliš mnoho změn

Začátek školního roku je pro většinu dětí více či méně stresujícím obdobím. Kromě jiného dochází k náhlému „překopání“ denního režimu, ať už se to týká spánku, či stravování. Pokud se u dětí obtíže s pomočováním zhorší, odborníci doporučují „čůrání podle harmonogramu“. Návštěvy toalety v pravidelných, zhruba dvouhodinových intervalech během dne podle nich napomáhají k lepší komunikaci mezi mozkem a močovým měchýřem, čímž se obtíže mírní. Vhodné je každopádně s problémem potomka seznámit třídního učitele.

Vsaďte na pravidelnost a řád

Při nově objeveném či výrazně zhoršeném pomočování by měly být v první řadě vyloučeny některé tělesné stavy, které by mohly být příčinou potíží. Řeč je především o cukrovce, zánětech močových cest, onemocnění ledvin, vrozených vývojových vadách urogenitálního systému či neurologických chorobách. Pokud žádný z těchto stavů přítomen není, je na řadě úprava životosprávy a denních návyků. Doporučuje se především:

• prevence zácpy v podobě konzumace hojného množství vlákniny (například syrového ovoce a zeleniny),
• příjem dostatku tekutin během dne (dítě by nemělo zapomínat ve škole pít),
• omezení nápojů před spaním,
• návštěva toalety těsně před ulehnutím,
• usínání a probouzení ve stejnou dobu.

Podpora i účast

Zcela zásadní je potomka ubezpečit, že jde o problém přechodný, který dříve či později pomine a kterým zdaleka netrpí samo. Pocit kontroly nad situací je možné u dítěte podpořit tak, že se bude účastnit vyplňování mikčního deníku. Do něj je třeba zapisovat informace o množství přijatých tekutin, frekvenci močení i o denních a nočních nehodách.

Pokud vaše dítě trápí pomočování, neváhejte se obrátit na odborníka. Zatímco někdy postačí doporučené změny denního režimu, jindy se touto cestou pomočování zkrotit nedaří. V takovém případě je namístě konzultace se specialistou – urologem či nefrologem. Ten navrhne vhodná vyšetření a efektivní léčbu, například pomocí léků na snížení produkce moči během noci. 

(veri)

Zdroj:
www.sciencedaily.com

Čtěte dále

Noční počurávání dětí ovlivňuje kvalitu jejich spánku

Noční nekontrolovatelné úniky moči jsou považovány za problém u dětí starších 5 let. V tomto věku by už dítě mělo svůj močový měchýř ovládat. V opačném případě může noční pomočování negativně ovlivňovat nejen jeho psychiku, ale i spánkový rytmus.

Pomočování je vcelku běžné, navíc se dá léčit

Enuréza je nedobrovolné pomočování se po čtvrtém až pátém roce dítěte. Může být buď noční, denní, nebo oba typy dohromady. Jde o jednu z nejčastějších a frustrujících poruch dětského období.

Víte o enuréze opravdu všechno?

Nedobrovolný odchod moči v průběhu noci u jedinců starších 5 let bývá velmi citlivým tématem. Nejen pro děti, ale i pro rodiče. Mnoho okolností provázejících pomočování je však často zkresleno či nesprávně pochopeno. Která tvrzení jsou pravdivá a co lze odkázat mezi mýty?

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.

Pomočování řešte rychle! Ničí duši

Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Když za počuráváním se stojí psychosomatika

Ambulance dětských lékařů navštěvuje každoročně čím dál více dětí, které trápí bolesti břicha, hlavy, trpí nechutenstvím, mají potíže se spánkem nebo se počurávají ve věku, kdy by měly zvládnout moč udržet. Ačkoliv je dítě podrobně vyšetřeno, nemusí být zjištěn žádný zdravotní problém, který by potíže vysvětloval. Na vině bývá totiž velmi často psychosomatika.