Pediatři a dětští urologové řeší u svých malých pacientů problém pomočování celoročně. Září je však tradičně spojeno s nárůstem počtu návštěv, při kterých je právě tato potíž tématem číslo jedna. Příčinou bývá zahájení školy a zavádění nových návyků.

Příliš mnoho změn

Začátek školního roku je pro většinu dětí více či méně stresujícím obdobím. Kromě jiného dochází k náhlému „překopání“ denního režimu, ať už se to týká spánku, či stravování. Pokud se u dětí obtíže s pomočováním zhorší, odborníci doporučují „čůrání podle harmonogramu“. Návštěvy toalety v pravidelných, zhruba dvouhodinových intervalech během dne podle nich napomáhají k lepší komunikaci mezi mozkem a močovým měchýřem, čímž se obtíže mírní. Vhodné je každopádně s problémem potomka seznámit třídního učitele.

Vsaďte na pravidelnost a řád

Při nově objeveném či výrazně zhoršeném pomočování by měly být v první řadě vyloučeny některé tělesné stavy, které by mohly být příčinou potíží. Řeč je především o cukrovce, zánětech močových cest, onemocnění ledvin, vrozených vývojových vadách urogenitálního systému či neurologických chorobách. Pokud žádný z těchto stavů přítomen není, je na řadě úprava životosprávy a denních návyků. Doporučuje se především:

• prevence zácpy v podobě konzumace hojného množství vlákniny (například syrového ovoce a zeleniny),
• příjem dostatku tekutin během dne (dítě by nemělo zapomínat ve škole pít),
• omezení nápojů před spaním,
• návštěva toalety těsně před ulehnutím,
• usínání a probouzení ve stejnou dobu.

Podpora i účast

Zcela zásadní je potomka ubezpečit, že jde o problém přechodný, který dříve či později pomine a kterým zdaleka netrpí samo. Pocit kontroly nad situací je možné u dítěte podpořit tak, že se bude účastnit vyplňování mikčního deníku. Do něj je třeba zapisovat informace o množství přijatých tekutin, frekvenci močení i o denních a nočních nehodách.

Pokud vaše dítě trápí pomočování, neváhejte se obrátit na odborníka. Zatímco někdy postačí doporučené změny denního režimu, jindy se touto cestou pomočování zkrotit nedaří. V takovém případě je namístě konzultace se specialistou – urologem či nefrologem. Ten navrhne vhodná vyšetření a efektivní léčbu, například pomocí léků na snížení produkce moči během noci. 

(veri)

Zdroj:
www.sciencedaily.com

Čtěte dále

Noční pomočování: nehledejte viníka, hledejte řešení

Noční pomočování je poměrně běžným a většinou nezávažným problémem dětského věku. Únik moči během spánku nijak neovlivňuje zdravý růst dítěte. Epizody nočního pomočování však mohou značně ovlivnit psychiku dítěte i celé rodiny. Rodiče by v žádném případě neměli vinit z pomočování svého potomka nebo sami sebe. Vědomá chyba totiž nebývá ani na jedné straně.

Hlavně žádná legrace aneb když moč uniká při smíchu

Enuresis risoria může znít jako nějaké zaklínadlo z Harryho Pottera. Ve skutečnosti jde o diagnózu, která trápí skoro 10 % mladistvých dívek. Problém spočívá v nekontrolovaných únicích moči v důsledku silného smíchu. Kdy je vhodné navštívit lékaře? A existuje vlastně účinná pomoc?

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Noční pomočování pomůžou zastavit léky. Jak fungují?

Noční pomočování (enuréza) může mít řadu důvodů. Jedním z faktorů, které se na tomto nepříjemném problému mohou podílet, je zvýšená tvorba moči v nočních hodinách. Kapacita močového měchýře pak nedostačuje objemu moči a dítě se v noci pomočí.

Za počůrávání někdy může zácpa

U části dětí, které trpí nočním pomočováním, je příčinou potíží zácpa. Režimová opatření nebo léčba zácpy pomocí projímadel tak mohou přinést zásadní zlepšení. Jak to spolu může souviset?

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.