Pediatři a dětští urologové řeší u svých malých pacientů problém pomočování celoročně. Září je však tradičně spojeno s nárůstem počtu návštěv, při kterých je právě tato potíž tématem číslo jedna. Příčinou bývá zahájení školy a zavádění nových návyků.

Příliš mnoho změn

Začátek školního roku je pro většinu dětí více či méně stresujícím obdobím. Kromě jiného dochází k náhlému „překopání“ denního režimu, ať už se to týká spánku, či stravování. Pokud se u dětí obtíže s pomočováním zhorší, odborníci doporučují „čůrání podle harmonogramu“. Návštěvy toalety v pravidelných, zhruba dvouhodinových intervalech během dne podle nich napomáhají k lepší komunikaci mezi mozkem a močovým měchýřem, čímž se obtíže mírní. Vhodné je každopádně s problémem potomka seznámit třídního učitele.

Vsaďte na pravidelnost a řád

Při nově objeveném či výrazně zhoršeném pomočování by měly být v první řadě vyloučeny některé tělesné stavy, které by mohly být příčinou potíží. Řeč je především o cukrovce, zánětech močových cest, onemocnění ledvin, vrozených vývojových vadách urogenitálního systému či neurologických chorobách. Pokud žádný z těchto stavů přítomen není, je na řadě úprava životosprávy a denních návyků. Doporučuje se především:

• prevence zácpy v podobě konzumace hojného množství vlákniny (například syrového ovoce a zeleniny),
• příjem dostatku tekutin během dne (dítě by nemělo zapomínat ve škole pít),
• omezení nápojů před spaním,
• návštěva toalety těsně před ulehnutím,
• usínání a probouzení ve stejnou dobu.

Podpora i účast

Zcela zásadní je potomka ubezpečit, že jde o problém přechodný, který dříve či později pomine a kterým zdaleka netrpí samo. Pocit kontroly nad situací je možné u dítěte podpořit tak, že se bude účastnit vyplňování mikčního deníku. Do něj je třeba zapisovat informace o množství přijatých tekutin, frekvenci močení i o denních a nočních nehodách.

Pokud vaše dítě trápí pomočování, neváhejte se obrátit na odborníka. Zatímco někdy postačí doporučené změny denního režimu, jindy se touto cestou pomočování zkrotit nedaří. V takovém případě je namístě konzultace se specialistou – urologem či nefrologem. Ten navrhne vhodná vyšetření a efektivní léčbu, například pomocí léků na snížení produkce moči během noci. 

(veri)

Zdroj:
www.sciencedaily.com

Čtěte dále

Nenechte enuretika žíznit, hlavně v létě!

Při léčbě enurézy je nutné dodržovat správný pitný režim. Nadbytečný příjem vody však situaci zhoršuje, dehydratací ale ohrozíme dítě ještě více. Jak tedy správně pít?

Jaké další onemocnění může signalizovat noční pomočování?

Počurávání u dětí do 5. roku se děje v důsledku dozrávání nervové soustavy a močového měchýře, jedná se tedy o přirozený vývoj. Pokud se však mimovolní úniky objevují i ve vyšším věku, je namístě vzít dítě na vyšetření k pediatrovi, protože se může jednat o příznak jiného závažného onemocnění.

Jaká vyšetření vás mohou čekat, pokud se vaše dítě stále počůrává?

Pokud se dítě počůrává ještě po pátém roce, měli by jej rodiče vzít k lékaři na vyšetření. To i přesto, že se noční pomočování u pětiletých dětí vyskytuje v 15–20 % případů a s postupujícím věkem tento problém často sám odezní. Na druhé straně je nutné pomýšlet i na jiné možné příčiny pomočování, které je potřeba vyloučit.

Jak zvládnout pomočování na letním táboře

Tato většinou hlavní prázdninová aktivita bývá pro dítě vždy velkým zážitkem a nejrůznější vzpomínky mu zůstávají až do dospělosti. Jak zařídit, aby se dítko s nočním pomočováním těšilo na tábor i příští rok?

Když režimová opatření nepomůžou…

Vašemu dítěti je více než pět let a stále nevydrží v noci v suchu. Na radu lékařů jste zavedli veškerá možná režimová opatření, ať už se jedná o režim spánkový, pitný, nebo režim močení – vše máte v malíku. Přesto výsledek žádný. Co teď? Jsou léky řešením, nebo se jim máme raději vyhnout?

Víte o enuréze opravdu všechno?

Nedobrovolný odchod moči v průběhu noci u jedinců starších 5 let bývá velmi citlivým tématem. Nejen pro děti, ale i pro rodiče. Mnoho okolností provázejících pomočování je však často zkresleno či nesprávně pochopeno. Která tvrzení jsou pravdivá a co lze odkázat mezi mýty?