Pediatři a dětští urologové řeší u svých malých pacientů problém pomočování celoročně. Září je však tradičně spojeno s nárůstem počtu návštěv, při kterých je právě tato potíž tématem číslo jedna. Příčinou bývá zahájení školy a zavádění nových návyků.

Příliš mnoho změn

Začátek školního roku je pro většinu dětí více či méně stresujícím obdobím. Kromě jiného dochází k náhlému „překopání“ denního režimu, ať už se to týká spánku, či stravování. Pokud se u dětí obtíže s pomočováním zhorší, odborníci doporučují „čůrání podle harmonogramu“. Návštěvy toalety v pravidelných, zhruba dvouhodinových intervalech během dne podle nich napomáhají k lepší komunikaci mezi mozkem a močovým měchýřem, čímž se obtíže mírní. Vhodné je každopádně s problémem potomka seznámit třídního učitele.

Vsaďte na pravidelnost a řád

Při nově objeveném či výrazně zhoršeném pomočování by měly být v první řadě vyloučeny některé tělesné stavy, které by mohly být příčinou potíží. Řeč je především o cukrovce, zánětech močových cest, onemocnění ledvin, vrozených vývojových vadách urogenitálního systému či neurologických chorobách. Pokud žádný z těchto stavů přítomen není, je na řadě úprava životosprávy a denních návyků. Doporučuje se především:

• prevence zácpy v podobě konzumace hojného množství vlákniny (například syrového ovoce a zeleniny),
• příjem dostatku tekutin během dne (dítě by nemělo zapomínat ve škole pít),
• omezení nápojů před spaním,
• návštěva toalety těsně před ulehnutím,
• usínání a probouzení ve stejnou dobu.

Podpora i účast

Zcela zásadní je potomka ubezpečit, že jde o problém přechodný, který dříve či později pomine a kterým zdaleka netrpí samo. Pocit kontroly nad situací je možné u dítěte podpořit tak, že se bude účastnit vyplňování mikčního deníku. Do něj je třeba zapisovat informace o množství přijatých tekutin, frekvenci močení i o denních a nočních nehodách.

Pokud vaše dítě trápí pomočování, neváhejte se obrátit na odborníka. Zatímco někdy postačí doporučené změny denního režimu, jindy se touto cestou pomočování zkrotit nedaří. V takovém případě je namístě konzultace se specialistou – urologem či nefrologem. Ten navrhne vhodná vyšetření a efektivní léčbu, například pomocí léků na snížení produkce moči během noci. 

(veri)

Zdroj:
www.sciencedaily.com

Čtěte dále

Třináctiletý syn se v noci občas počůrá. Říkám mu, že se nemá za co stydět

Noční mokré příhody jsou nepříjemné u všech (starších) dětí, u dívek či chlapců na prahu puberty to pochopitelně platí dvojnásob. Jak tento choulostivý problém zvládli v rodině Silvie a jejího třináctiletého syna? Kdy si chlapec začal užívat klidný a ničím nerušený spánek? Jak s ním maminka komunikovala, aby enuréza (noční pomočování) negativně neovlivnila jeho psychiku? Co napomohlo, aby chlapec navzdory nočním těžkostem úspěšně absolvoval letní tábor? A proč je tak důležité, aby si rodiče včas uvědomili, že noční pomočování není chybou dítěte?

Jak se zbavují děti plenek v různých státech světa

Učení dětí k samostatnému zvládání toalety se v jednotlivých částech světa liší. Jak k „odplenkování“ přistupují v Keni, Vietnamu, Turecku či v USA?

Noční počurávání u dítěte – zajímavé otázky a odpovědi

Dětské neduhy a bolístky dokážou rodiče pěkně potrápit. A co teprve když dítě onemocní. Jenže není nemoc jako nemoc. K nočnímu počurávání se většinová společnost staví jako k neschopnosti, takže se není co divit, že se rodiče stresují, jak takovou situaci utajit před okolím. Je více než zřejmé, že chtějí dítě ušetřit posměchu. Ale kromě toho je trápí také plno dalších otázek. Jaké jsou ty nejčastější?

Osm mýtů a faktů o nočním počurávání

Slyšeli jste, že vaše dítě je jenom moc líné, a kdyby se trochu snažilo, už se dávno nepočurává? Jak je to doopravdy? A jaké jsou další nejčastější mýty?

Jak funguje náš močový systém?

Přemýšleli jste někdy, jak vypadá vylučovací systém jedince, který se v noci počůrává? Je stejný nebo jiný než u těch, kteří zvládnou prožít noc v suchu?

Za nočním pomočováním může být i šikana

Jako šikanu lze označit jakékoli chování, kterým někdo dítěti opakovaně ubližuje. Nemusí se jednat pouze o fyzické útoky. Šikanou jsou také zastrašování, vydírání, ponižování či nadávky. Často se stává, že oběť šikany je agresorem (tedy tím, kdo šikanuje) nucena vykonávat různé nepříjemné úkoly.