Noční počůrávání a chrápání? Mohou spolu souviset
Stále ještě pátráte po tom, proč se váš potomek v noci počůrává? Zkuste si v noci poslechnout, jak dýchá. Pokud dítě chrápe nebo špatně a přerývaně oddychuje, možná je váš problém vyřešen.
Chrápání je vlastně nejlehčí formou problému, kterému říkáme obstrukční spánková apnoe. To znamená, že se u dětí objevují opakované zástavy dechu nebo snížení dechového objemu ve spánku. Jsou způsobené přechodným uzávěrem horních cest dýchacích. Skutečná obstrukční spánková apnoe postihuje jen asi 3 % dětí, ale chrápání obecně se vyskytuje daleko častěji, asi v 10–12 %. Důsledky mohou být různé, u těžších případů i vážné. Jedinci, kteří přestanou dýchat, se totiž probouzejí s „poplachovou reakcí“. Ta může do budoucnosti ovlivňovat například jejich krevní tlak. U lehčích forem tomu tak sice není, i tam ale může být vývoj dítěte negativně poznamenán nekvalitním odpočinkem a nedostatkem kyslíku ve spánku.
Dusit se není normální
Příčinou chrápání jsou nejčastěji zvětšené krční nebo nosní mandle, zejména u dětí ve věku 2–8 let. V těchto letech je velikostní poměr mandlí k horním cestám dýchacím nejméně příznivý. Pokud má navíc dítě například úzké patro, krátkou dolní čelist nebo jiné odchylky horních dýchacích cest, může se rozvinout i těžší forma. Jak ji poznat?
- Typickým projevem je chrápání přerušované apnoickými pauzami nebo změlčením dechu.
- Objevuje se obtížné dýchání, lapání po dechu.
- Spánek je neklidný, děti často mění polohu. Někdy zaujímají nezvyklé pozice, které pomáhají uvolnit dýchací cesty (např. hlava v záklonu).
- Dotyčný se během noci hodně potí.
- Ráno se děti trpící obstrukční spánkovou apnoe obtížně budí, jsou mrzuté, někdy si stěžují na bolesti hlavy nebo mají sucho v ústech.
Může chrápání za enurézu?
Vyšší výskyt enurézy se vysvětluje mechanickým tlakem na močový měchýř při zvýšeném nitrobřišním tlaku. Dále pak zvýšením nitrohrudního tlaku, které vede hormonální cestou k větší tvorbě moči. Jiným faktorem může být zhoršená schopnost probuzení v důsledku spánkové deprivace. Denní příznaky nevyspání mohou připomínat hyperaktivitu, i když jejich intenzita je mírnější. Děti se špatně soustředí a mají horší paměť, což vede k poklesu školního prospěchu. Projevují se i další poruchy chování a nálad, jako je agresivita, úzkostnost nebo smutek. Děti se zvětšenými mandlemi mají také časté infekce horních cest dýchacích, mluví „nosem“ a dýchají s otevřenými ústy. U části z nich se objevuje porucha růstu a neprospívání.
Klidný spánek bez mandlí
Dětský lékař je tím prvním, za kým mají rodiče jít, pokud jejich potomek takovými problémy trpí. Pro spolehlivé stanovení diagnózy je nutná noční polysomnografie. Během spánku se sleduje řada parametrů jako EEG, pohyby očí, proud vzduchu před nosem a ústy, dýchací pohyby hrudníku a břicha apod. Pokud se problémy s dýcháním potvrdí, bývá ve většině případů vhodné chirurgické odstranění jak nosních, tak krčních mandlí. To vede u 70–90 % dětí k úpravě dýchání a k ústupu příznaků. Léčebný účinek má i odstranění krčních mandlí, které nejsou zjevně zvětšené.
(pez)
