Stále ještě pátráte po tom, proč se váš potomek v noci počůrává? Zkuste si v noci poslechnout, jak dýchá. Pokud dítě chrápe nebo špatně a přerývaně oddychuje, možná je váš problém vyřešen.

Chrápání je vlastně nejlehčí formou problému, kterému říkáme obstrukční spánková apnoe. To znamená, že se u dětí objevují opakované zástavy dechu nebo snížení dechového objemu ve spánku. Jsou způsobené přechodným uzávěrem horních cest dýchacích. Skutečná obstrukční spánková apnoe postihuje jen asi 3 % dětí, ale chrápání obecně se vyskytuje daleko častěji, asi v 10–12 %. Důsledky mohou být různé, u těžších případů i vážné. Jedinci, kteří přestanou dýchat, se totiž probouzejí s „poplachovou reakcí“. Ta může do budoucnosti ovlivňovat například jejich krevní tlak. U lehčích forem tomu tak sice není, i tam ale může být vývoj dítěte negativně poznamenán nekvalitním odpočinkem a nedostatkem kyslíku ve spánku.

Dusit se není normální 

Příčinou chrápání jsou nejčastěji zvětšené krční nebo nosní mandle, zejména u dětí ve věku 2–8 let. V těchto letech je velikostní poměr mandlí k horním cestám dýchacím nejméně příznivý. Pokud má navíc dítě například úzké patro, krátkou dolní čelist nebo jiné odchylky horních dýchacích cest, může se rozvinout i těžší forma. Jak ji poznat?

• Typickým projevem je chrápání přerušované apnoickými pauzami nebo změlčením dechu.
• Objevuje se obtížné dýchání, lapání po dechu.
• Spánek je neklidný, děti často mění polohu. Někdy zaujímají nezvyklé pozice, které pomáhají uvolnit dýchací cesty (např. hlava v záklonu).
• Dotyčný se během noci hodně potí. 
• Ráno se děti trpící obstrukční spánkovou apnoe obtížně budí, jsou mrzuté, někdy si stěžují na bolesti hlavy nebo mají sucho v ústech.

Může chrápání za enurézu?

Vyšší výskyt enurézy se vysvětluje mechanickým tlakem na močový měchýř při zvýšeném nitrobřišním tlaku. Dále pak zvýšením nitrohrudního tlaku, které vede hormonální cestou k větší tvorbě moči. Jiným faktorem může být zhoršená schopnost probuzení v důsledku spánkové deprivace. Denní příznaky nevyspání mohou připomínat hyperaktivitu, i když jejich intenzita je mírnější. Děti se špatně soustředí a mají horší paměť, což vede k poklesu školního prospěchu. Projevují se i další poruchy chování a nálad, jako je agresivita, úzkostnost nebo smutek. Děti se zvětšenými mandlemi mají také časté infekce horních cest dýchacích, mluví „nosem“ a dýchají s otevřenými ústy. U části z nich se objevuje porucha růstu a neprospívání.

Klidný spánek bez mandlí 

Dětský lékař je tím prvním, za kým mají rodiče jít, pokud jejich potomek takovými problémy trpí. Pro spolehlivé stanovení diagnózy je nutná noční polysomnografie. Během spánku se sleduje řada parametrů jako EEG, pohyby očí, proud vzduchu před nosem a ústy, dýchací pohyby hrudníku a břicha apod. Pokud se problémy s dýcháním potvrdí, bývá ve většině případů vhodné chirurgické odstranění jak nosních, tak krčních mandlí. To vede u 70–90 % dětí k úpravě dýchání a k ústupu příznaků. Léčebný účinek má i odstranění krčních mandlí, které nejsou zjevně zvětšené.

(pez)

Zdroj:
http://www.pediatriepropraxi.cz

Čtěte dále

Špatné školní výsledky? Pozor na zhoršení enurézy!

Konec ledna a června prožívají děti školního věku různě. Pro někoho jde o období úlevy a radosti z hezkého vysvědčení, mnoho jedinců však cítí jen stres. Kdo nemá známky podle svých představ nebo podle přání rodičů, žije v úzkosti. Je-li neúspěšným studentem enuretik, může nastat problém.

Pomočování řešte rychle! Ničí duši

Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Noční počurávání dítěte není zlobení, upozorňuje psychiatrička

Pokud se dítě ve školním věku dlouhodobě v noci počurává a snaha o řešení problému nepřináší kýžený výsledek, znamená to zátěž pro celou rodinu. Unavení rodiče tak mohou podlehnout beznadějným pocitům a jednat zkratovitě. Na řadu přichází křik či obviňování dítěte, nebo ještě hůř trestání potomka za něco, co nemůže ovlivnit. Jak nesnadnou situaci co nejlépe zvládnout a kde hledat podporu a pomoc, přibližuje v rozhovoru psychiatrička MUDr. Veronika Přibylová.

Když za počuráváním se stojí psychosomatika

Ambulance dětských lékařů navštěvuje každoročně čím dál více dětí, které trápí bolesti břicha, hlavy, trpí nechutenstvím, mají potíže se spánkem nebo se počurávají ve věku, kdy by měly zvládnout moč udržet. Ačkoliv je dítě podrobně vyšetřeno, nemusí být zjištěn žádný zdravotní problém, který by potíže vysvětloval. Na vině bývá totiž velmi často psychosomatika.

Jak můžete pomoci svému dítěti, které se stále počůrává?

Mnoho rodičů se mylně domnívá, že by jejich chlapec či holčička měli již při nástupu do školky ovládat svůj močový měchýř a neměli se během spánku počůrávat. I přesto, že se to mnoha dětem v tomto věku daří, není výjimkou, že jiní potřebují pleny do pěti či sedmi let. Jak těmto dětem pomoci a situaci zlepšit?

Jde „mokrým nocím“ vůbec zabránit?

Pomočování má na psychiku dětí daleko větší dopad, než si většina dospělých uvědomuje. Je proto zásadní pokusit se problém vyřešit. Nejdůležitějšími figurami ve hře jsou pečlivý lékař a pohodový rodič.