Podle statistik trápí noční pomočování zhruba pětinu dětí starších pěti let. Že se jím skutečně trápí, dokládá příběh malé Natálky.

Ke kamarádům s plenkou?

Zprvu se zdálo, že noční pomočování a spaní s plenkou malé Natálce příliš nevadí. Ani její rodiče nebyli nikterak znepokojeni, zvláště když byli ubezpečeni rodinným lékařem, že se o žádný závažný problém nejedná. Holčička se prý přestane počůrávat, až přijde její čas. Situace se změnila, teprve když bylo Natálce sedm let a začaly přicházet první nabídky na noční přespání u kamarádů, o něž Natálka velmi stála.

Frustrace a zklamání

Přes veškerou snahu rodičů podpořit Natálku v nočních návštěvách toalety byl její spánek natolik hluboký, že se každé ráno budila s promočenou plenkou. Pokus o odvyknutí od plen vedl jen k další frustraci a vyčerpání rodičů, kteří každou noc převlékali mokrou postýlku a dennodenně prali znečištěné povlečení. Přestože se snažili zůstat trpěliví a podporující, malá Natálka zažívala každé ráno další a další zklamání. Problém se začal odrážet na její duševní pohodě, což rodinu vedlo k opakované návštěvě lékaře.

Přečtěte si také rozhovor s praktickou lékařkou pro děti a dorost MUDr. Marií Kmoníčkovou, která se dlouhodobě zabývá problematikou sekundární enurézy.  

Více informací, blíže k cíli

Natálka byla lékařem odeslána na speciální vyšetření, která prokázala nízkou kapacitu jejího močového měchýře, jeho hyperaktivitu a zvýšenou tvorbu moči během noci. Její maminka se začala o problém více zajímat a mimo jiné zakoupila knihu určenou pro děti trpící nočním pomočováním a společně s Natálkou si ji pečlivě pročítala. Informace, které se z ní dozvěděla, byly uklidňující. Rodina najednou nebyla na problém sama a získala reálnou naději, že problém může být krok po kroku vyřešen. Cenné znalosti nabyla také prostřednictvím edukačních webů, které se nočním pomočováním zabývají.

Natálka se suchých nocí dočkala ve svých devíti letech. Podle její maminky to bylo díky kombinaci několika faktorů, které nakonec vedly k úspěchu – léků získaných od specialisty, praktických kroků nastíněných v knize, která se jim dostala do rukou, a v neposlední řadě podpoře charitativní linky, pomocí níž dobrovolníci radí rodičům, jak se s nočním pomočováním vypořádat. Ale co je nejdůležitější – suché noci pomohly Natálce znovu získat tolik důležité sebevědomí.

(veri)

Zdroj:

https://www.eric.org.uk/angelas-story

Čtěte dále

Více „suchých nocí“ zajistí večerní rituály

Noční počůrávání může být u dítěte spojeno s úzkostí a rozrušením. Uklidnit malého pacienta a navodit pocit bezpečí dokážou večerní rituály. Nabízíme pár tipů, díky kterým se množství „suchých nocí“ bude určitě zvyšovat.

Jaká vyšetření vás mohou čekat, pokud se vaše dítě stále počůrává?

Pokud se dítě počůrává ještě po pátém roce, měli by jej rodiče vzít k lékaři na vyšetření. To i přesto, že se noční pomočování u pětiletých dětí vyskytuje v 15–20 % případů a s postupujícím věkem tento problém často sám odezní. Na druhé straně je nutné pomýšlet i na jiné možné příčiny pomočování, které je potřeba vyloučit.

Šťastné rodinné příběhy: Noční pomočování dětí už je netrápí

Noční pomočování dovede poznamenat život celé rodiny. Přináší komplikace spojené s mokrou postelí, zanechává šrámy na duši a může se nepříznivě podepsat i na celkovém zdravotním stavu. Příběhy pacientů, kteří se s těmito obtížemi vypořádali, mohou sloužit jako motivace pro ostatní rodiny, které se ocitly v obdobné situaci.

Trpí vaše dítě nočním pomočováním? Tady je 7 chyb, kterých byste se měli vyvarovat

Noční pomočování dětí neboli enuréza může být velmi znepokojující jak pro rodiče, tak pro dítě samotné. Jakých chyb se dopouští rodiče, pokud se dítě probudí v mokré posteli? A jak by měli reagovat správně?

Vaše dítě se v noci počurává – jak o tom mluvit s okolím?

Vyplatí se o nočním pomočování dítěte s okolím mluvit, anebo je lepší držet informace pod pokličkou? A když už se rozhodnete mluvit, co je důležité zmínit?

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.