Prázdniny dětí, které trpí enurézou, mohou být někdy trochu náročnější. Příčinou bývá strach vypravit se mimo domov. A když už na tábor či podobnou akci vyrazí, sužuje je stres z možného selhání a posměchu. Se Žlutým květem se malý enuretik ničeho bát nemusí.

Děti s enurézou se často vyhýbají akcím se svými vrstevníky, hlavně těm, kde se přespává. Odmítají jezdit na tábory, školy v přírodě apod. Občas rodiče tento problém dokonce ani neřeší. Část enuretiků tak vyrůstá trochu izolovaně. Jsou ochuzení o akce a zážitky, které k dětství patří a které se podílí na psychickém a fyzickém rozvoji. Tato izolace je však zbytečná a není k ní důvod.

Přívětivé akce

Pokud chce jet enuretik na tábor beze strachu a s radostí, není to problém. Alespoň ne pro organizaci Žlutý květ. S ní se mohou od roku 2006 účastnit rozličných akcí spolu se svými vrstevníky i děti s enurézou a podobnými problémy. Zprvu se na pořadatele obraceli rodiče potomků, které kvůli těmto potížím na jiných táborech odmítali. Tím začala užší spolupráce pořadatelů se Sdružením pro enurézu i s lékaři a dnes již Žlutý květ nabízí tábory těmto dětem naprosto cíleně. Mimochodem – spolek vznikl na základní škole v Rudné u Prahy roku 1993 jako přírodovědný kroužek. Název Žlutý květ pochází z příběhů o Vontech z pera Jaroslava Foglara.

Stačí si vybrat

Tábory jsou, co se počtu dětí týká, menší. Kapacita je zhruba od 20 do 45 účastníků. Utvoří se tak jedna velká parta, kde se každý s každým dobře pozná – to na akcích, kde je sto a více dětí, možné není. Tábory jsou rozdělené podle věku. Pro děti zhruba od 9 let až po náctileté je určeno klasické stanování, jde o 100% tábornictví. Když někdo není tak ostříleným účastníkem, nevadí. Pro stejnou věkovou skupinu jsou připraveny „tábory“ také v penzionu (který obývají pouze osoby patřící do Žlutého květu). V budově se uskutečňuje i několik turnusů jednotýdenních výjezdů, na které jezdí děti už od čtyř let. Mimo těchto táborů nabízí organizace Žlutý květ i jednu akci sportovní (cyklistickou) a jednu vzdělávací (astronomicko-kosmonautickou). Tábory jsou pořádány v létě, na podzim, během silvestra i na jaře. 

Super prázdniny

Každé dítě, které má nějaké zdravotní problémy (nemusí to být jen enuréza, ale i inkontinence, bezlepková dieta aj.), má své potřeby a návyky. Ty se před táborem dopodrobna proberou s rodiči. Jejich potomek má na akci zajištěn individuální přístup. Děti s enurézou mají pokoje (nebo stany) s vrstevníky se stejnými problémy nebo se svými informovanými kamarády. Tábory jinak probíhají standardně, jen se jich účastní děti, jejichž různé zdravotní potíže se veřejně neventilují, ale naopak se řeší diskrétně. Nadšení účastníci jsou důkazem toho, že Žlutý květ zvolil ten nejlepší přístup. 

Žlutý květ

Čtěte dále

Noční počůrávání (dítěte) z pohledu rodiče

Noční pomočování není problém jenom dítěte, ačkoliv se na něj zaměřuje veškerá pozornost. Rodina funguje jako živý organismus a zdravotní komplikace jednoho z jejích členů se podepíšou i na všech ostatních. Kromě toho musí rodiče ustát tlak nejenom z rodiny a okolí, ale také tlak, který na sebe kladou sami.

Omezte solení – ubyde nočních návštěv toalety!

Jestliže se chcete pořádně a hlavně nerušeně vyspat, je dobré uklidit ze stolu slánku. Vědci totiž zjistili, že nadměrná konzumace soli zvyšuje frekvenci nočního vstávání s cílem vymočit se.

Trpí vaše dítě nočním pomočováním? Zkuste doplnit klasickou léčbu alternativou

Noční pomočování značně zatěžuje psychiku dítěte i celé rodiny. Není tedy divu, že rodiče často vyhledávají odbornou pomoc. Kromě léty prověřené klasické léčby existují i alternativní metody, které mohou zmírnit obtíže spojené se samovolným únikem moči během spánku.

Noční enuréza? Zásadní pro dítě je duševní pohoda!

Psychoterapie tvoří nedílnou součást léčby nočního pomočování. Významnou roli přitom nehrají jen vyškolení odborníci, ale i samotní rodiče. Děti by totiž rozhodně neměly být za pomočování trestány, tím se obtíží nezbaví. Naopak je třeba je přiměřeně chválit a být jim oporou.

Jak se zbavují děti plenek v různých státech světa

Učení dětí k samostatnému zvládání toalety se v jednotlivých částech světa liší. Jak k „odplenkování“ přistupují v Keni, Vietnamu, Turecku či v USA?

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?