Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

Některé děti se pomočují od narození – prostě jim dlouho trvá, než se naučí držet svůj močový měchýř pod kontrolou. Ve věku 5–6 let je takových dětí asi 15 %. Část z nich se s tímto problémem potýká ještě okolo 10–12 let věku. Ale objevení se potíží s pomočováním může probíhat i jinak. Dítě se naučí záchodové hygieně ve dne i v noci a vše funguje. Jenže pak se po nějaké době znovu začne pomočovat. Někdy je vyvolávající příčina zřejmá, jindy je potřeba po ní pátrat. Tento typ „mokrých nehod“ se nazývá sekundární enuréza.

Tělo může hlásit problém 

Důvodů, které mohou sekundární enurézu způsobit, je celá řada. Kdyby pomočování signalizovalo počátek vážného onemocnění, mohlo by se vám ignorování příznaků vymstít. Co může nastartování tohoto jevu signalizovat? 

• Infekci močových cest. Snad každá žena ji někdy měla, a proto ví, jak je nepříjemná. Neléčená infekce může postupovat výš a ohrozit ledviny.
• Diabetes (cukrovku). Když se v krvi hromadí nespotřebovaná glukóza, přestoupí hranici, pod kterou ji ještě ledviny udrží v těle. S ní odchází i voda a výsledkem je zvýšené množství moči. Nechat volně postupovat cukrovku je velmi nebezpečné!
• Obstruktivní spánkovou apnoe. Jde o situaci, kdy se mechanicky ucpávají dýchací cesty ve spánku. U dětí za to nejčastěji mohou nosní mandle. Spolu s enurézou pak přicházejí i problémy s nekvalitním spánkem. Výsledkem je únava, apatie či špatný prospěch ve škole.

Řešit, ne mávnout rukou 

Kromě těchto zásadních věcí by nás však měly zajímat i menší starosti potomků. Třeba to, že se jim nelíbí ve školce nebo škole, že je někdo šikanuje nebo na ně doléhají partnerské problémy rodičů. Nehledejte za každou cenu jen tělesnou příčinu pomočování. Upřímně se zamyslete, zda dítě neprožívá nadměrný stres. Pokud můžete pomoci, neváhejte. Hlavně však potomka za opakované pomočování netrestejte. Nedělá to schválně a možná si už přestalo věřit, že to ještě kdy zvládne. Dejte mu najevo lásku, pochopení, buďte na jeho straně. Pokud jste tomu nakloněni, lze využít i služeb rodinného psychologa.

(pez)

Zdroje:
www.webmd.com
www.kidney.org
www.webmd.com

Čtěte dále

Noční pomočování pomůžou zastavit léky. Jak fungují?

Noční pomočování (enuréza) může mít řadu důvodů. Jedním z faktorů, které se na tomto nepříjemném problému mohou podílet, je zvýšená tvorba moči v nočních hodinách. Kapacita močového měchýře pak nedostačuje objemu moči a dítě se v noci pomočí.

Pět důvodů, proč řešit pomočování vašeho dítěte

Pomočování dětí starších pěti let představuje mnohem komplexnější problém než jen potřebu častější výměny lůžkovin. Jaké jsou jeho další možné nežádoucí dopady a proč je dobré se jím u vašeho dítěte začít zabývat včas?

Světový den pomočování 2024: Nezůstávejte s problémem sami!

Malé děti se počurávají běžně. Pokud to ale trvá i po pátém roce věku a děje se tak pravidelně během noci, rodiče by měli zpozornět. A nejen to – měli by se včas poradit s lékařem.  

Jak spolu souvisí (dětské) počůrávání a psychika?

Psychika a pomočování jsou spolu úzce spojeny. Jedno ovlivňuje druhé. Jak tento začarovaný kruh přetnout, skoncovat s pomočováním a získat sebedůvěru?

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?

Ještě ve třetí třídě se Tonda občas v noci počural

Do Tondových pěti let maminka jeho noční nehody příliš neřešila. Počurával se často, zhruba každou druhou noc, ale holt dostal plenu a jeho rodiče doufali, že problém sám s věkem odezní. Jenže pak se narodil jeho mladší bráška Ondra a maminka se raději obrátila na odborníky.