Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

Některé děti se pomočují od narození – prostě jim dlouho trvá, než se naučí držet svůj močový měchýř pod kontrolou. Ve věku 5–6 let je takových dětí asi 15 %. Část z nich se s tímto problémem potýká ještě okolo 10–12 let věku. Ale objevení se potíží s pomočováním může probíhat i jinak. Dítě se naučí záchodové hygieně ve dne i v noci a vše funguje. Jenže pak se po nějaké době znovu začne pomočovat. Někdy je vyvolávající příčina zřejmá, jindy je potřeba po ní pátrat. Tento typ „mokrých nehod“ se nazývá sekundární enuréza.

Tělo může hlásit problém 

Důvodů, které mohou sekundární enurézu způsobit, je celá řada. Kdyby pomočování signalizovalo počátek vážného onemocnění, mohlo by se vám ignorování příznaků vymstít. Co může nastartování tohoto jevu signalizovat? 

• Infekci močových cest. Snad každá žena ji někdy měla, a proto ví, jak je nepříjemná. Neléčená infekce může postupovat výš a ohrozit ledviny.
• Diabetes (cukrovku). Když se v krvi hromadí nespotřebovaná glukóza, přestoupí hranici, pod kterou ji ještě ledviny udrží v těle. S ní odchází i voda a výsledkem je zvýšené množství moči. Nechat volně postupovat cukrovku je velmi nebezpečné!
• Obstruktivní spánkovou apnoe. Jde o situaci, kdy se mechanicky ucpávají dýchací cesty ve spánku. U dětí za to nejčastěji mohou nosní mandle. Spolu s enurézou pak přicházejí i problémy s nekvalitním spánkem. Výsledkem je únava, apatie či špatný prospěch ve škole.

Řešit, ne mávnout rukou 

Kromě těchto zásadních věcí by nás však měly zajímat i menší starosti potomků. Třeba to, že se jim nelíbí ve školce nebo škole, že je někdo šikanuje nebo na ně doléhají partnerské problémy rodičů. Nehledejte za každou cenu jen tělesnou příčinu pomočování. Upřímně se zamyslete, zda dítě neprožívá nadměrný stres. Pokud můžete pomoci, neváhejte. Hlavně však potomka za opakované pomočování netrestejte. Nedělá to schválně a možná si už přestalo věřit, že to ještě kdy zvládne. Dejte mu najevo lásku, pochopení, buďte na jeho straně. Pokud jste tomu nakloněni, lze využít i služeb rodinného psychologa.

(pez)

Zdroje:
www.webmd.com
www.kidney.org
www.webmd.com

Čtěte dále

Potíže s pomočováním: buďte dítěti oporou

Noční pomočování je poměrně častým problémem. Podle odhadů trpí takzvanou noční enurézou asi pětina všech dětí ve věku 5 let. Obtíže se však nevyhýbají starším ani mladším jedincům. Tento problém dokáže napáchat značné škody na psychické pohodě dítěte. Dobrá zpráva je, že potíže se dají úspěšně řešit. Je však třeba se obrnit trpělivostí a být dítěti velkou oporou.

Osm mýtů a faktů o nočním počurávání

Slyšeli jste, že vaše dítě je jenom moc líné, a kdyby se trochu snažilo, už se dávno nepočurává? Jak je to doopravdy? A jaké jsou další nejčastější mýty?

Spánkové poruchy mohou přispívat k nočnímu počurávání dětí

Dostupné studie potvrzují souvislost mezi nočním pomočováním (enurézou) dětí a spánkovými poruchami. Různé poruchy spánku přitom postihují až 30 % dětí a dospívajících, jedná se proto o nezanedbatelný zdravotní problém, na který je v případě nočního počurávání nutné myslet.

Pomozte dětem překonat strach ze tmy, i ten může být příčinou nočního pomočování

Pokud dítě trápí noční pomočování, jehož příčinou nejsou žádné zdravotní problémy, může být viníkem strach. Konkrétně ze tmy. Rodiče často zapomínají na obavy, které mohou jejich potomka sužovat, má-li se uprostřed noci vydat sám na toaletu. Co situaci zlepší?

Rozhovor se specialistou na téma pomočování dětí

Poslechněte si rozhovor se specialistou na pomočování dětí. Host MUDr. Zdeněk Dítě mluví o tom, jak pomoci starším dětem s vyřešením problému nočního pomočování.

Silná pětka pro zvládnutí nočního pomočování

Léčba nočního pomočování je velmi komplexní záležitostí. Na terapii se nejčastěji podílí odborníci z oboru dětského lékařství. Pediatři však mohou na pomoc povolat rehabilitační pracovníky, psychoterapeuty a v krajním případě i specialisty v oboru chirurgie. Cílem jejich konání je totiž šťastné a suché dítě.