Zvládal už váš potomek bez potíží vyměšování ve dne i v noci a najednou převlékáte postel ob den? Zkuste se zamyslet nejen nad celkovým zdravotním stavem dítěte, ale zvažte i nároky na psychiku. Jisté nemoci nebo stres se mohou projevit právě tzv. sekundární enurézou.

Některé děti se pomočují od narození – prostě jim dlouho trvá, než se naučí držet svůj močový měchýř pod kontrolou. Ve věku 5–6 let je takových dětí asi 15 %. Část z nich se s tímto problémem potýká ještě okolo 10–12 let věku. Ale objevení se potíží s pomočováním může probíhat i jinak. Dítě se naučí záchodové hygieně ve dne i v noci a vše funguje. Jenže pak se po nějaké době znovu začne pomočovat. Někdy je vyvolávající příčina zřejmá, jindy je potřeba po ní pátrat. Tento typ „mokrých nehod“ se nazývá sekundární enuréza.

Tělo může hlásit problém 

Důvodů, které mohou sekundární enurézu způsobit, je celá řada. Kdyby pomočování signalizovalo počátek vážného onemocnění, mohlo by se vám ignorování příznaků vymstít. Co může nastartování tohoto jevu signalizovat? 

• Infekci močových cest. Snad každá žena ji někdy měla, a proto ví, jak je nepříjemná. Neléčená infekce může postupovat výš a ohrozit ledviny.
• Diabetes (cukrovku). Když se v krvi hromadí nespotřebovaná glukóza, přestoupí hranici, pod kterou ji ještě ledviny udrží v těle. S ní odchází i voda a výsledkem je zvýšené množství moči. Nechat volně postupovat cukrovku je velmi nebezpečné!
• Obstruktivní spánkovou apnoe. Jde o situaci, kdy se mechanicky ucpávají dýchací cesty ve spánku. U dětí za to nejčastěji mohou nosní mandle. Spolu s enurézou pak přicházejí i problémy s nekvalitním spánkem. Výsledkem je únava, apatie či špatný prospěch ve škole.

Řešit, ne mávnout rukou 

Kromě těchto zásadních věcí by nás však měly zajímat i menší starosti potomků. Třeba to, že se jim nelíbí ve školce nebo škole, že je někdo šikanuje nebo na ně doléhají partnerské problémy rodičů. Nehledejte za každou cenu jen tělesnou příčinu pomočování. Upřímně se zamyslete, zda dítě neprožívá nadměrný stres. Pokud můžete pomoci, neváhejte. Hlavně však potomka za opakované pomočování netrestejte. Nedělá to schválně a možná si už přestalo věřit, že to ještě kdy zvládne. Dejte mu najevo lásku, pochopení, buďte na jeho straně. Pokud jste tomu nakloněni, lze využít i služeb rodinného psychologa.

(pez)

Zdroje:
www.webmd.com
www.kidney.org
www.webmd.com

Čtěte dále

Příčinou inkontinence mohou být léky

Trpíte nekontrolovaným únikem moči nebo se v tomto směru vaše problémy zhoršují? Je možné, že za to mohou některé z přípravků, které pravidelně berete. Poraďte se s lékařem.

Suchá postel není sen. Máme tipy, jak to s dětmi natrénovat

Noční pomočování trápí každé páté pětileté dítě a každé dvacáté desetileté. Jsou mezi nimi i ty, které přes den moč bez problémů udrží. Známe několik způsobů, jak s mokrými nocemi skoncovat. Hlavně pamatujte, že tyto obtíže musíte s dětmi řešit citlivě a zároveň systematicky.

Školní rok začíná – velká změna, která může být příčinou nočního pomočování

Zatímco přes den si vaše dítě pomalu zvyká na nový školní rozvrh, během noci u něj může zcela nečekaně dojít k úniku moči. Změna v režimu aktivit dítěte v kombinaci se stresem z nového prostředí totiž může posloužit jako spouštěč pro vznik nebo obnovení problémů s nočním pomočování.

Noční pomočování se vrátilo, co může být příčinou?

Maminka pětiletého Vojty se obrátila na dětského lékaře, syn se totiž opětovně začal v noci pomočovat. Rodiče tím byli zaskočení, již zhruba rok totiž podobnou příhodu v noci neměl. Vojtu čekala série různých vyšetření a rodina také začala podrobně vyplňovat pitný a mikční deník.

Za počůrávání někdy může zácpa

U části dětí, které trpí nočním pomočováním, je příčinou potíží zácpa. Režimová opatření nebo léčba zácpy pomocí projímadel tak mohou přinést zásadní zlepšení. Jak to spolu může souviset?

Když režimová opatření nepomůžou…

Vašemu dítěti je více než pět let a stále nevydrží v noci v suchu. Na radu lékařů jste zavedli veškerá možná režimová opatření, ať už se jedná o režim spánkový, pitný, nebo režim močení – vše máte v malíku. Přesto výsledek žádný. Co teď? Jsou léky řešením, nebo se jim máme raději vyhnout?