Včasný záchyt onemocnění a vlídný a trpělivý přístup rodičů – to jsou dvě z hlavních „ingrediencí“, které jsou třeba pro léčbu sekundární enurézy. Jde o noční pomočování, jež se objevilo v době, kdy se dítě v noci již nepočurávalo. Jak k tomuto problému přistupovat? To se mimo jiné dočtete v následujícím rozhovoru s praktickou lékařkou pro děti a dorost MUDr. Marií Kmoníčkovou, která se problematikou sekundární enurézy dlouhodobě zabývá. Případné dotazy jí můžete položit v naší online poradně.

Jak často se ve své praxi setkáváte s dětmi ve školním věku, které trpí nočním pomočováním?

Dle dostupných údajů cca 20 až 25 % šestiletých dětí trápí problém s nočním pomočováním. S věkem postupně počet dětí v dané věkové kategorii klesá. Tyto údaje odpovídají i mé praktické zkušenosti.

Dá se říct, že v případě sekundární enurézy je nejdůležitější včasný záchyt onemocnění?

Jednoznačně. Čím dříve pediatr o tomto problému ví, tím dříve je možné přijmout potřebná opatření a dítěti tím pomoci.

Co může pro dítě trpící nočním pomočováním udělat dětský lékař a kdy je třeba nějaké další speciální vyšetření?

Praktický lékař pro děti a dorost provede s dítětem a rodinou rozbor základních údajů, tzv. anamnézu, může zhodnotit tzv. pitnou a mikční kartu, tedy přehled toho, kdy dítě během celého dne pije a čurá, pošle dítě na základní vyšetření moči, případně ultrazvukové vyšetření močového ústrojí. Poté dle výsledků doporučí dítěti režimová opatření, případně mu předepíše léky.

• Zeptejte se lékařky v naší online poradně

Je nějaká hranice, o níž by se v souvislosti s nočním pomočováním dítěte dalo říct – tady to ještě rodina zvládne sama, a tady už je třeba poradit se s lékařem?

Dle nejmodernějších odborných názorů není třeba řešit pomočení ve spánku – ať v noci, nebo například po obědě – do 5 let věku dítěte. Praktický lékař pro děti a dorost by se měl při pravidelné preventivní prohlídce dítěte v 5 letech věku zabývat i těmito případnými obtížemi.

Máte zkušenost s tím, že rodiče se třeba u svého dítěte za tento problém stydí, a proto řešení odkládají?

Jednoznačně. Mnohdy se rodiče domnívají, že jejich dítě je „jediné“ trpící těmito obtížemi. Pro některé je úlevou, když se v poradně setkávají s rodiči, kteří řeší stejný problém.

Jaké následky si může nést dítě, jehož rodiče závažnost problému nočního pomočování neřeší, respektive nevyhledají lékařskou pomoc?

Dítě si může do dalšího života nést výrazný sociální hendikep, stydí se před vrstevníky, odmítá se účastnit škol v přírodě, letních táborů atd., a dostává se tak do sociální izolace. Tento vnější tlak následně ještě může zhoršit projevy nočního pomočování.

Jakých chyb by se v přístupu k dítěti, které trápí noční pomočování, měli rodiče vyvarovat?

Dítě za vznik těchto obtíží nijak nemůže, není to jeho chyba. Je nutné ho plně podporovat, vyzdvihovat jeho úspěchy. Rozhodně nesmíme dítě za noční „nehodu“ jakkoliv trestat.

Problémy s nočním pomočováním dítěte mohou být vleklé a rodiče mohou propadat beznaději a únavě. Co byste jim doporučila, jak k problému přistupovat?

Řešení těchto obtíží bývá proces trvající několik měsíců, i let. Je samozřejmě nutné většinově důsledně dodržovat doporučená režimová opatření a případně podávat dítěti pravidelně léky. Na druhé straně doporučuji rodičům, aby se případnými „neúspěchy“ příliš netrápili, někdy je i trochu „hodili za hlavu“. Jsou mnohem vážnější zdravotní obtíže, které musí některé rodiny řešit.

(zuj)

Dva příběhy z ordinace MUDr. Marie Kmoníčkové

• Chlapec, dnes již čerstvě dospělý, byl sledován od 5,5 roku věku pro úporné noční pomočování, které se dostavovalo dlouhodobě s prakticky denní frekvencí. V úvodu se nedařilo důsledně dodržovat režimová opatření, poté mu byla nasazena kombinace léků, intervaly vyšetření byly střídavé. Po 12. roce věku chlapec vyspěl, začal sám důsledně dbát na dodržování režimových opatření, přechodně užíval léky a stav se rychle úplně upravil.
• V současnosti 8letá dívenka byla v naší ambulanci vyšetřena okolo 7. roku věku pro přetrvávající noční pomočování, cca 3–4× týdně. Režimová opatření již rodina znala a důsledně je dodržovala. Bylo provedeno základní vyšetření, poté byly nasazeny léky a stav se během tři čtvrtě roku upravil. Dívenka se v úvodu obávala jet na školu v přírodě, následně (samozřejmě po dohodě rodičů s třídní učitelkou) vše zvládla a nedošlo k jejímu vyřazení z kolektivu třídy. 

Čtěte dále

U dětí, které se pomočují, hraje roli také genetika

Noční pomočování neboli enuréza je mimovolný únik moči během spánku u dítěte staršího pěti let. Jedná se o velmi častou a vyčerpávající poruchu dětského období, která může mít genetickou příčinu.

Jak můžete pomoci svému dítěti, které se stále počůrává?

Mnoho rodičů se mylně domnívá, že by jejich chlapec či holčička měli již při nástupu do školky ovládat svůj močový měchýř a neměli se během spánku počůrávat. I přesto, že se to mnoha dětem v tomto věku daří, není výjimkou, že jiní potřebují pleny do pěti či sedmi let. Jak těmto dětem pomoci a situaci zlepšit?

Naše dítě se počůrává. Jak reagovat a jak naopak ne?

Pomočování po 4. roce věku, hlavně v noci, se odborně nazývá enuréza. Tento problém trápí mnoho dětí i jejich rodičů. Někteří možná ani nevědí, jak „mokré noci“ s potomky řešit. Poradíme!

Se začátkem suchých nocí se objevilo spokojenější dítě

Podle statistik trápí noční pomočování zhruba pětinu dětí starších pěti let. Že se jím skutečně trápí, dokládá příběh malé Natálky.

Noční pomočování dětí: vyvracíme nejčastější mýty!

Tento zdravotní problém je spojován s celou řadou nepravdivých nebo mylných informací. Ty pak mohou být jednou z příčin neřešení nočního pomočování, což není pro postižené dítě dobré. Uvádíme proto vše na pravou míru.

Noční počurávání u dítěte – zajímavé otázky a odpovědi

Dětské neduhy a bolístky dokážou rodiče pěkně potrápit. A co teprve když dítě onemocní. Jenže není nemoc jako nemoc. K nočnímu počurávání se většinová společnost staví jako k neschopnosti, takže se není co divit, že se rodiče stresují, jak takovou situaci utajit před okolím. Je více než zřejmé, že chtějí dítě ušetřit posměchu. Ale kromě toho je trápí také plno dalších otázek. Jaké jsou ty nejčastější?