Tato většinou hlavní prázdninová aktivita bývá pro dítě vždy velkým zážitkem a nejrůznější vzpomínky mu zůstávají až do dospělosti. Jak zařídit, aby se dítko s nočním pomočováním těšilo na tábor i příští rok?

Máte potomka trpícího nykturií? Doma jste již konečně vše zvládli a noční pomočování není problém, ale možná váháte, zda můžete dítě poslat na tábor. Pokud máte v domácím prostředí vše pěkně natrénováno, jistě stojí za to, troufnout si i na nové prostředí. 

Komunikace a správný výběr

Základem úspěchu je správný výběr kempu se zkušenými vedoucími. Hlavní je praktikantovi, který bude mít dítě na starost, nic nezatajovat, naopak o stavu věci ho (přestože doma již vše perfektně zvládáte) co nejvíce informovat. Právě jemu byste měli předat veškeré své dosavadní zkušenosti, a tedy i pokyny, jak případným nepříjemnostem předcházet. Je však vhodné vést diskuzi bez přítomnosti dítěte, aby se zbytečně necítilo trapně před cizím člověkem. Stačí jej jen ujistit, že vedoucí je mu pomocníkem v případě nehody a zároveň je potřeba ho poslouchat.

Kamarádi, kteří pomohou

Pokud je to možné, je dobré, aby dítě spalo ve stanu či chatce buď přímo se sourozencem, který je na vše zvyklý z domova, vzdálenějším příbuzným, či blízkým kamarádem. Ostatní děti si pak v případě nehody ani nevšimnou, že se děje něco neobvyklého.

Režimová opatření

Snažte se co nejvíce adaptovat rodinné zvyky na prostředí tábora a poučte vedoucího či praktikanta o následujícím:

• Ať má dítě v průběhu dne dostatek tekutin, ale večer ať již nic nepije.
• Je zapotřebí dohlédnout na to, aby si jedinec s nykturií došel před spaním na záchod, případně ho v průběhu noci vzbudit a odvést ho tam. 
• Zajistěte snadný noční přístup dítěte k toaletě a vybavte ho baterkou.
• Pro jistotu přibalte jednorázové podložky na lůžko.
• Prodiskutujte s lékařem možnost používání plenek na táboře. Dítě by se cítilo bezpečněji, ale v některých případech mohou být pleny krokem zpět ve vašem trpělivém tréninku. 
• Buďte dítěti oporou a povzbuzujte ho.

Nic není nemožné, pokud jste vy, ale hlavně váš potomek motivováni. Pozitivní přístup udělá mnohé a děti jsou leckdy v cizím prostředí šikovnější, než si myslíte. Je však dobré vše dopředu promyslet a zejména probrat s osobou, jež bude za dítě přímo zodpovědná.

(bak)

Zdroj:
Rennee A. Alli: „Tipy na prevenci nočního pomočování“, 2014

Čtěte dále

Z veselého školáka hromádka neštěstí

Radostné dítě se vám mění před očima a odmítá chodit do školy? Nezavírejte před tím oči a situaci řešte.

Praktické pomůcky, pokud se vaše dítě v noci počurává

Vaše dítko se v noci počurává a vás už nebaví den co den jeho mokré pyžamko a povlečení prát? Zkuste využít některé praktické pomůcky, které vám zjednoduší život.

Osm tipů, jak pomoci enuretikovi zvládnout „lyžák“

Péče o dítě trpící pomočováním nebývá vždy úplně snadná doma, natož v cizím prostředí. Dospělí často mívají tendence potomka raději nikam nepouštět. Jenže to je chyba. Téměř vždy lze najít způsob, jak výlety nebo třeba lyžařský kurz naplánovat tak, aby to dítě zvládlo i samo, bez rodičů.

Noční počurávání u dítěte – zajímavé otázky a odpovědi

Dětské neduhy a bolístky dokážou rodiče pěkně potrápit. A co teprve když dítě onemocní. Jenže není nemoc jako nemoc. K nočnímu počurávání se většinová společnost staví jako k neschopnosti, takže se není co divit, že se rodiče stresují, jak takovou situaci utajit před okolím. Je více než zřejmé, že chtějí dítě ušetřit posměchu. Ale kromě toho je trápí také plno dalších otázek. Jaké jsou ty nejčastější?

Jak funguje náš močový systém?

Přemýšleli jste někdy, jak vypadá vylučovací systém jedince, který se v noci počůrává? Je stejný nebo jiný než u těch, kteří zvládnou prožít noc v suchu?

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?