Enuresis risoria může znít jako nějaké zaklínadlo z Harryho Pottera. Ve skutečnosti jde o diagnózu, která trápí skoro 10 % mladistvých dívek. Problém spočívá v nekontrolovaných únicích moči v důsledku silného smíchu. Kdy je vhodné navštívit lékaře? A existuje vlastně účinná pomoc?

Když smích nepomáhá

Enuresis risoria je někdy označována také jako giggle incontinence neboli inkontinence moči asociovaná se smíchem. Historicky byla zaměňována za stresovou inkontinenci. Při té je na vině ochabnutí svalů pánevního dna a moč tak uniká při náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku (při smíchu, kašli, zvedání těžkých břemen atd.). U mladistvých je však tento typ inkontinence spíše vzácný.

U enuresis risoria dochází k významnému vyprázdnění močového měchýře pouze během smíchu, přičemž úniky nejsou doprovázeny jinými příznaky, jako například nutkáním na močení. Jakmile smích odezní, zůstává funkce močového měchýře úplně normální. Tímto typem inkontinence mohou trpět děti již od pěti let, ale nevyhýbá se ani mladistvým. Až v 90 % případů je vázána na dívčí pohlaví.

Nejvíc trpí psychika

Popsané potíže jsou pro dotyčného často velmi psychicky náročné. Počurávající se dívky sužují pocity viny, ačkoliv za své obtíže ani v nejmenším nemohou. Problém často vede k sociální izolaci a omezování různých činností. Tyto děti a mladiství se vyhýbají školním aktivitám a výletům. Snaží se vyvarovat smíchu. Mohu tak působit namyšleným dojmem, někdy zase jako samotáři či podivíni. Bývají terčem šikany. Reakce vrstevníků celou situaci ještě zhoršují. Posměch a neustálé narážky dokážou dětskou psychiku výrazně podlomit. Velmi důležitý je proto postoj celé rodiny. Ta by měla k problému přistupovat velmi citlivě a s maximálním pochopením. V žádném případě by za pomočení se dítěte neměly padat tresty, naopak, velmi důležitá je motivace.

Kdy vyhledat specialistu?

Příčina vzniku enuresis risoria není ještě plně objasněna. Předpokládá se uplatnění více faktorů. Výzkumy naznačují účast centrální nervové soustavy, podobně jako například u kataplexie (náhlá nekontrolovatelná svalová slabost) a dysfunkci svaloviny močového měchýře a svalstva pánevního dna. Jistý vliv má pravděpodobně také pozitivní rodinná anamnéza. Pokud se úniky moči stávají dětem starším pěti let, mělo by být doporučeno urologické vyšetření. Pro stanovení správné diagnózy je zapotřebí odebrání podrobné anamnézy. V té se lékař zaměřuje například na detaily vyprazdňování močového měchýře či na historii zánětů močových cest. Součástí je také vyplnění mikčního deníku. Jedná se o podrobný záznam příjmu tekutin, frekvence chození na toaletu a záznam vymočených objemů, které si pacient zaznamenává po dobu minimálně tří dnů. Následovat by mělo fyzikální vyšetření břišní, genitální a bederně-kostrční oblasti. Mezi další pomocná vyšetření patří ultrazvuk, uroflowmetrie, případně urodynamické vyšetření.

Léčba není jednoduchá

V léčbě se uplatňují především režimová opatření: vyloučení kofeinových nápojů, léčba případné zácpy, dostatečný pitný režim či trénink močového měchýře. Poměrně velkou účinnost vykazuje tzv. biofeedback (technika mysli a těla, která zahrnuje použití vizuální nebo sluchové zpětné vazby k získání kontroly nad nedobrovolnými tělesnými funkcemi).

Z léků se uplatňují anticholinergika, která snižují aktivitu močového měchýře, případně také antikonvulziva (antiepileptika) či antidepresiva. Pacientům, kteří nereagují na léčbu, může pak být předepsán lék ze skupiny stimulancií a kognitiv. 

Enuresis risoria není závažné onemocnění, ale má dalekosáhlý vliv na psychiku a sociální stabilitu dítěte. Podpora rodiny hraje v léčbě velikou roli. Ačkoliv samotná léčba nebývá jednoduchá, dobrou zprávou zůstává, že potíže se se zvyšujícím věkem často zlepšují nebo zcela vymizí.

(mraf)

Zdroje:

1. Turner, A. Giggle incontinence – not a laughing matter! Urology News, 4 May, 2023. Dostupné z: www.urologynews.uk.com/features/features/post/giggle-incontinence-not-a-laughing-matter
2. Dutta, S. S. Understanding giggle incontinence: causes, symptoms, and management. News Medical Life Science, Feb 27 2024. Dostupné z: www.news-medical.net/news/20240227/Understanding-giggle-incontinence-Causes-symptoms-and-management.aspx
3. Jozefowicz, K., Maternik, M., Zurowska, A. M. Biofeedback treatment of giggle incontinence in a teenager. Polski Merkuriusz Lekarski. 2009; 27(159): 236–238. Dostupné též z: www.researchgate.net/publication/38010229_Biofeedback_treatment_of_giggle_incontinence_in_a_teenager
4. Pez: Stresová inkontinence, nebo enuresis risoria? Prosestru.cz, 23. 10. 2018. Dostupné z: www.prosestru.cz/tema/inkontinence/detail/stresova-inkontinence-nebo-enuresis-risoria-106046

Čtěte dále

Šest tipů, aby dítě zvládlo noc mimo domov v suchu

Pomočování čili enuréza je problém, který se týká téměř každého pátého dítěte. Doma bývá nepříjemné, ale co teprve tehdy, když chce dítě přespat u kamaráda? Můžete mu jako rodič pomoci?

Jaké další onemocnění může signalizovat noční pomočování?

Počurávání u dětí do 5. roku se děje v důsledku dozrávání nervové soustavy a močového měchýře, jedná se tedy o přirozený vývoj. Pokud se však mimovolní úniky objevují i ve vyšším věku, je namístě vzít dítě na vyšetření k pediatrovi, protože se může jednat o příznak jiného závažného onemocnění.

Kvůli nočnímu pomočování nemusíte dítěti tábor zakazovat

Bylo by zbytečné odepírat dítěti výlety či různé aktivity s kamarády jen kvůli nočnímu pomočování. Napovíme, jak se na podobné dobrodružství správně připravit.

Dětské pomočování. 7 situací, které by měl řešit lékař

Počůrávání je u malých dětí poměrně běžná potíž. Existují však situace a stavy, kdy je nutné zpozornět a raději zajít s dítětem k lékaři.

Praktické pomůcky, pokud se vaše dítě v noci počurává

Vaše dítko se v noci počurává a vás už nebaví den co den jeho mokré pyžamko a povlečení prát? Zkuste využít některé praktické pomůcky, které vám zjednoduší život.

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.