Pokud dítě trápí noční pomočování, jehož příčinou nejsou žádné zdravotní problémy, může být viníkem strach. Konkrétně ze tmy. Rodiče často zapomínají na obavy, které mohou jejich potomka sužovat, má-li se uprostřed noci vydat sám na toaletu. Co situaci zlepší?

O strachu obecně

Strach je přirozenou součástí lidského života. U dětí se s ním setkáváme, když začínají objevovat nové věci a jevy okolo sebe. To se děje prakticky denně, a faktorů, které mohou určité obavy vyvolat, je tudíž velké množství. Strach ze tmy se většinou objevuje ve chvíli, kdy se u dětí začíná rozvíjet představivost, tedy okolo 2 až 3 let věku. Tehdy jsou sice dost velké, aby měly vlastní představivost, ale ne tak vyspělé, aby ji řádně odlišily od reality. Ve tmě je vše umocněno ještě tím, že dětská mysl není zaměstnána jinými věcmi jako ve dne. Jakýkoliv podnět, například stín, pak může v dítěti vyvolat velmi živou představu, že se okolo něj děje něco nepříjemného. A přesně to ho může odradit i od noční cesty na toaletu.

Pozor na televizi a knížky 

K nočnímu strachu ze tmy může velkou měrou přispívat puštěná televize. Rodiče si často vůbec neuvědomují, jak vliv na jejich děti může mít, i když se na ni přímo nedívají. Z televize jde velké množství nesourodých zvuků, které jsou pro dětský mozek příliš stimulující a mohou vašeho potomka děsit. A nemusí jít přímo o pořady, které jsou pro děti zcela nevhodné. Stejný efekt mají často i dětské kreslené filmy. Spouštěčem nočního strachu bývají překvapivě i knihy. Nevhodné obrázky různých příšer a čarodějnic si děti mohou vyložit úplně jinak než dospělý, který je považuje za neškodné. V noci se pak ilustrace snadno vybaví a strach z jejich přítomnosti dítě ochromí. Přestože je pocit nucení na močení vzbudí, na toaletu si nedojde právě kvůli obavám, že některé z těchto postav jsou stále přítomny.

Mluvte i naslouchejte  

Neříkejte dětem, že jejich strach je nesmyslný. Tím je obav nezbavíte, naopak se začnou cítit provinile. Ukažte, že jejich pocity respektujete, a hovořte s nimi o nich. Vyhýbavost a mlčení je strachu nezbaví. Mluvte klidně, tím dětem dodáte pocit bezpečí. Samozřejmostí je říci potomkovi, že jeho strach ze tmy je normální. Praktický tip, jak se strachem pracovat, je domluvit se s dítětem, jestli chce, aby někdo z rodičů v noci kontroloval jeho pokoj. Nebraňte se ani například prohlídce skříně před spaním, abyste dokázali, že je v ní opravdu jen oblečení. V žádném případě neslibujte, že domnělí původci strachu, například strašidla, zmizí, pokud potomek bude hodný. Tím jeho strach naopak podpoříte a dítě se ho nezbaví, dokud nereálnost této souvislosti rozumově nepochopí. Neignorujte ani to, co se průběžně děje v životě dítěte. Hádky v rodině či úmrtí domácího mazlíčka zvyšují riziko úzkostí, které se mohou projevit jako noční strach ze tmy.

Klidné uléhání 

Základem je nevystavovat děti před spaním negativním vlivům a nepříjemnostem.

• Doba před spaním by měla být uklidňující a nést se v rodinném duchu. Neměla by do ní zasahovat televize.
• Samozřejmostí je umožnit dětem, aby spaly tak, jak je jim to příjemné – s nočním světlem, hračkami či oblíbeným polštářem.
• Lampička není důležitá primárně kvůli orientaci dítěte. Umožní ale získat lepší přehled o situaci v místnosti, když se dítě v noci vzbudí a potřebuje z pokoje odejít na WC.

Domníváte se, že veškerá vaše snaha nepomáhá a se strachem ze tmy se vám nedaří bojovat, nebo se u dítěte dokonce zhoršuje? Nebojte se vyhledat odbornou psychologickou pomoc.

(pak)

Zdroj:
www.webmd.com

Čtěte dále

Noční počurávání dětí ovlivňuje kvalitu jejich spánku

Noční nekontrolovatelné úniky moči jsou považovány za problém u dětí starších 5 let. V tomto věku by už dítě mělo svůj močový měchýř ovládat. V opačném případě může noční pomočování negativně ovlivňovat nejen jeho psychiku, ale i spánkový rytmus.

Osm mýtů a faktů o nočním počurávání

Slyšeli jste, že vaše dítě je jenom moc líné, a kdyby se trochu snažilo, už se dávno nepočurává? Jak je to doopravdy? A jaké jsou další nejčastější mýty?

Špatné školní výsledky? Pozor na zhoršení enurézy!

Konec ledna a června prožívají děti školního věku různě. Pro někoho jde o období úlevy a radosti z hezkého vysvědčení, mnoho jedinců však cítí jen stres. Kdo nemá známky podle svých představ nebo podle přání rodičů, žije v úzkosti. Je-li neúspěšným studentem enuretik, může nastat problém.

Noční počurávání u dítěte – zajímavé otázky a odpovědi

Dětské neduhy a bolístky dokážou rodiče pěkně potrápit. A co teprve když dítě onemocní. Jenže není nemoc jako nemoc. K nočnímu počurávání se většinová společnost staví jako k neschopnosti, takže se není co divit, že se rodiče stresují, jak takovou situaci utajit před okolím. Je více než zřejmé, že chtějí dítě ušetřit posměchu. Ale kromě toho je trápí také plno dalších otázek. Jaké jsou ty nejčastější?

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Omezte solení – ubyde nočních návštěv toalety!

Jestliže se chcete pořádně a hlavně nerušeně vyspat, je dobré uklidit ze stolu slánku. Vědci totiž zjistili, že nadměrná konzumace soli zvyšuje frekvenci nočního vstávání s cílem vymočit se.