Vyplatí se o nočním pomočování dítěte s okolím mluvit, anebo je lepší držet informace pod pokličkou? A když už se rozhodnete mluvit, co je důležité zmínit?

Enuréza neboli noční pomočování dítěte bývá v rodinách velké téma. Často toto onemocnění nebývá vnímáno jako nemoc, ale jenom jako jakási lenost dítěte, později i neschopnost rodiče. Dostavují se tak pocity nedostatečnosti jak u dětí, tak i u rodičů. Je třeba si uvědomit, že tento mýtus je velmi častý. Přestože vy víte, kde je pravda, mohou mít podobné řeči závažný dopad na psychiku. Enuréza tak bývá spojena s pocity studu a selhání. Z toho důvodu si rodiče, ale i děti a dospívající kladou otázku, jestli dané onemocnění konzultovat s okolím, nebo jej raději tajit.

Mluvit, či nikoliv?

Všeobecné povědomí o tom, že enuréza je nemoc, nezískají lidé sami od sebe. A ačkoliv jsou osvětové kampaně přínosné, nic nenahradí osobní zkušenost. Nebo aspoň kontakt s někým, kdo se s enurézou léčí. Přesto, který rodič chce, aby jeho dítě bylo první ve svém okolí? Aby se na něj ostatní dívali skrz prsty, než si uvědomí, že noční pomočování není o lenosti? Aby to zašlo tak daleko, že bude jejich milované dítě šikanované?

Často si proto rodiče kladou otázku, jestli je opravdu nutné, aby okolí dítěte o problému vědělo. Jestli nebude snazší vše skrývat. Myslí si, že tak svoje dítě chrání před posměchem okolí. Ale je tomu skutečně tak? Pro některé může být zatajování skutečně lepší volbou, ale jiné dítě bude mnohem víc ve stresu z toho, že se musí snažit být „někým jiným“, aby bylo milované. A chcete své dítě připravovat do života s tím, že musí část sebe skrývat?

Kdy mluvit…

Rozhodnutí promluvit o nemoci dítěte byste jako rodiče měli vždy konzultovat s ním. I když se vám může zdát malé, učíte ho tím, že na jeho názoru záleží, že ono samo si rozhoduje o svém těle a svých hranicích. Vhodné je promluvit v prostředí, kde předpokládáte, že se stane nějaká nehoda nebo nepůjde noční enurézu držet pod pokličkou. To bývá většinou u menších dětí, které jedou na školy v přírodě, lyžáky, výlety nebo různá zájmová soustředění a tábory. Tam může být výhodou, pokud o potížích učitelé/trenéři vědí. Na základě těchto vědomostí mohou ostatní děti poučit, že se jedná o nemoc, nikoliv o důvod k posměchu. Zároveň dohlédnou, jestli vaše dítě není odstrkované. Mluvit s vedoucími byste měli na rovinu, srozumitelně a jasně. Přece jen není enuréza ještě běžná věc jako třeba alergie. Dítě díky tomu získá někoho, za kým může v případě potřeby jít a kde se mu dostane zastání.

… a kdy raději mlčet?

Na zvážení je, jestli chcete enurézu komunikovat u starších dětí, které se stydí, cítily by se zahanbeny a v kolektivu zostuzeny. Zároveň v jejich případě víte, že s potřebnými pomůckami postel nepomočí a jsou schopny se v případě nehody obstarat samy. V úvahu – minimálně po dobu pobytu mimo známé prostředí – připadají také léky. Dítě by se mělo samo rozhodnout, která z variant pro něj bude méně stresující. Vy jako rodiče byste s ním po dané akci měli promluvit a probrat, jestli mu toto řešení vyhovovalo, splnilo očekávání, anebo je vhodné příště postupovat jinak.

Obtížná může být i komunikace v rodině, kde má každý na noční pomočování „svůj názor“. Samozřejmě je pro dítě vhodné, abyste jej naučili nelhat, stát si za svým a spolehnout se na to, že vy stojíte za ním. Pro vašeho potomka ovšem může být stresující se dlouhodobě neustále obhajovat, a tak se nedivte, pokud bude chtít o svém stavu lhát.

Jak konkrétně mluvit o enuréze

Když už se rozhodnete mluvit, je vhodné uvést:  

• co je enuréza,
• jak se projevuje (jak často, jak moc),
• jak se obstará samo dítě (má vlastní plenky/trenýrky – převleče se, převlíkne postel),
• jak mohou pomoct vedoucí/učitelé/trenéři/rodina/sourozenci.

Hlavně pamatujte, že být rodičem dítěte s enurézou není ničí selhání ani hanba. Jen to občas můžete mít těžší.

(rhl)

Zdroje:

https://www.urinefree.com.au/blog/how-to-handle-bedwetting-in-children-of-all-ages

https://www.theschoolrun.com/bedwetting-school-age-children

https://moosebaby.com.au/blogs/news/school-camp-bedwetting-tips-for-making-things-easier

Čtěte dále

Vše, co vás zajímá o nočním pomočování dětí

Jste rozladění a vyčerpaní, současně však máte veliké obavy o zdraví vašeho dítěte, které již několikátým rokem navštěvuje školku, ale stále se po ránu probouzí počurané? Nebojte se, nejste v tom sami, podle některých dat se s nočním pomočováním potýká téměř 20 % dětí předškolního věku.

Šest tipů, aby dítě zvládlo noc mimo domov v suchu

Pomočování čili enuréza je problém, který se týká téměř každého pátého dítěte. Doma bývá nepříjemné, ale co teprve tehdy, když chce dítě přespat u kamaráda? Můžete mu jako rodič pomoci?

Netrestejte potomka za mokrou postýlku! Možná za to mohou geny

Potíže s nočním pomočováním dítěte řeší v mnoha rodinách. Ne vždy však v klidu a s pochopením. Než začnete příště zvedat hlas, zapřemýšlejte, zda se podobné nehody nestávaly kdysi i vám. Enuréza totiž může být dědičná.

Pomočování dítěte jako varování – může za ním stát i sexuální zneužívání

Pomočování a další urologické obtíže nejsou u dětí nikterak vzácným problémem. Mnohdy je příčina nasnadě. V některých případech však mohou být urologické obtíže varovným projevem sexuálního zneužívání. Jak častý je tento děsivý problém a co dělat při podezření na sexuální zneužívání dítěte?

Více „suchých nocí“ zajistí večerní rituály

Noční počůrávání může být u dítěte spojeno s úzkostí a rozrušením. Uklidnit malého pacienta a navodit pocit bezpečí dokážou večerní rituály. Nabízíme pár tipů, díky kterým se množství „suchých nocí“ bude určitě zvyšovat.

Omezte solení – ubyde nočních návštěv toalety!

Jestliže se chcete pořádně a hlavně nerušeně vyspat, je dobré uklidit ze stolu slánku. Vědci totiž zjistili, že nadměrná konzumace soli zvyšuje frekvenci nočního vstávání s cílem vymočit se.