Jako šikanu lze označit jakékoli chování, kterým někdo dítěti opakovaně ubližuje. Nemusí se jednat pouze o fyzické útoky. Šikanou jsou také zastrašování, vydírání, ponižování či nadávky. Často se stává, že oběť šikany je agresorem (tedy tím, kdo šikanuje) nucena vykonávat různé nepříjemné úkoly.

Co je šikana

Jako šikanu lze označit jakékoli chování, kterým někdo dítěti opakovaně ubližuje. Nemusí se jednat pouze o fyzické útoky. Šikanou jsou také zastrašování, vydírání, ponižování či nadávky. Často se stává, že oběť šikany je agresorem (tedy tím, kdo šikanuje) nucena vykonávat různé nepříjemné úkoly.

Kdy zpozornět

Zbystřete, pokud vaše dítě:

• je nezvykle nemluvné, smutné či ustrašené a nechce hovořit o dění ve školce či škole,
• neklidně spí a ráno si při vypravování do školy stěžuje na zdravotní problémy,
• má na těle rány či odřeniny neznámého původu,
• začalo trpět pomočováním.

Právě pomočování může varovat. Jestliže vaše dítě tento problém nikdy netrápil nebo jste ho už před měsíci úspěšně vyřešili, je potřeba myslet právě na možné psychické příčiny včetně šikany.

Co dělat, když už se šikana děje

1. Dejte dítěti jasně najevo, že má vaši podporu a že ho budete chránit.
2. Za noční pomočování ani jiné reakce na šikanu potomka rozhodně netrestejte.
3. O problému či útoku se snažte získat co nejvíce informací. Pokud se odehrává ve škole či školce, řešte událost se zástupci školy, ideálně při osobním setkání.
4. Hrozí-li reálně další útoky agresora, pokuste se zajistit, aby se s ním dítě nedostalo do styku, dokud nebude situace stabilizovaná.

Jestliže se vaše ratolest s nějakou formou šikany přímo setkala, ať už jako oběť, nebo svědek, potřebuje především vaše pochopení. V žádném případě byste neměli zlehčovat, co vám dítě popisuje. Naopak mu zkuste poradit, jak reagovat na urážky či provokace a jiné komplikované situace.

Šikana bez šance

O šikaně je vhodné s dětmi mluvit, ještě než začnou chodit do školy či školky. Důležitá je přiměřená forma odpovídající věku dítěte – vezměte si na pomoc různé pohádky, příběhy či omalovánky. Potomkovi se průběžně co nejvíce věnujte, abyste si všimli případných změn v jeho chování. Buďte vnímaví i vůči detailům, když vypráví o svých kamarádech. Každé dítě by mělo vědět, že mu nikdo nesmí ubližovat a že se nemusí bát o svých obavách či přímo o šikaně hovořit.

Nechte si poradit

Šikana může zanechat vážné tělesné i duševní následky. Pokud je jedním z důsledků právě noční pomočování a nezvládnete-li ho vyřešit vlastními silami, je vhodné spolupracovat s dětským psychologem či pedagogicko-psychologickou poradnou.

(pak)

Zdroj:
www.policie.cz

Čtěte dále

Počůrávání v dětském věku není jen o mokrém prostěradle

Do pěti let věku zvládne udržet moč ve dne i v noci kolem 85 % dětí. Pokud však pomočování přetrvává i po pátém roce, je na čase vyhledat odbornou pomoc. Problém jednak může značit závažnější zdravotní potíže, na straně druhé navíc bývá spojen se sociálním stresem.

Rodiče se styděli, že se jejich 12letý syn počurává

Ještě v páté třídě na základní škole se Martin jednou až dvakrát týdně v noci počural. Odmítal proto jezdit na jakékoliv hromadné akce spojené s nočním přespáváním. Situace se postupně začala měnit až po návštěvě specialisty.

Noční pomočování: jak často trápí děti poruchy vyměšování?

Primární noční enuréza (prvotní pomočování) je vývojově podmíněný fenomén, který neohrožuje tělesné zdraví dítěte. Samovolný únik moči během spánku přesto dokáže napáchat značné škody na rozvíjející se psychice dítěte. O jak častý jev se jedná a které děti jsou v ohrožení?

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Noční počurávání u dítěte – zajímavé otázky a odpovědi

Dětské neduhy a bolístky dokážou rodiče pěkně potrápit. A co teprve když dítě onemocní. Jenže není nemoc jako nemoc. K nočnímu počurávání se většinová společnost staví jako k neschopnosti, takže se není co divit, že se rodiče stresují, jak takovou situaci utajit před okolím. Je více než zřejmé, že chtějí dítě ušetřit posměchu. Ale kromě toho je trápí také plno dalších otázek. Jaké jsou ty nejčastější?

Světový den pomočování 2024: Nezůstávejte s problémem sami!

Malé děti se počurávají běžně. Pokud to ale trvá i po pátém roce věku a děje se tak pravidelně během noci, rodiče by měli zpozornět. A nejen to – měli by se včas poradit s lékařem.