Osm mýtů a faktů o nočním počurávání

Slyšeli jste, že vaše dítě je jenom moc líné, a kdyby se trochu snažilo, už se dávno nepočurává? Jak je to doopravdy? A jaké jsou další nejčastější mýty?


Osm mýtů a faktů o nočním počurávání
X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Není nic příjemného mít předškoláka, který se v noci počurává. Okolí se často snaží pomoct a předat některou z dobře míněných rad. Dost často se ale jedná o mýty, které vám z prekérní situace nepomohou. Dodržováním některých z nich byste dokonce mohli uškodit jak svému dítěti, tak i sobě.

1. Mýtus: Je to jenom lenost!

Pravda: Důvodů, proč se vaše dítě počurává, může být vícero. Pokud jste vy sami měli v dětství problémy s nočním pomočováním, je tu zvýšená pravděpodobnost, že i váš potomek bude noční enurézou trpět. Kromě genetiky se může uplatňovat snížená produkce hormonu vazopresinu, který omezuje produkci moči. Navíc tyto děti nemají ještě plně dovyvinutou nervovou soustavu, tím pádem mají větší obtíže se na signál plného močového měchýře probudit.

2. Mýtus: Tvoje dítě má psychické problémy!

Pravda: Podle nejnovějších výzkumů se děti trpící ADHD v noci častěji pomočují. Přesto většina dětí, které nedokážou zůstat v noci v suchu, žádnou poruchou chování netrpí. Dokonce i u dětí, které trpěly zároveň depresí a nočním pomočováním, se prvně léčilo právě počurávání. Díky tomu se u nich zlepšila i jejich nálada. Nelze tedy říct, že by deprese dětem bránila v tom, aby zůstaly v noci suché.

3. Mýtus: Však z toho vyroste!

Pravda: Mnoha dětem stačí dát čas, aby se jejich nervová soustava dovyvinula, a ony se pak přestanou pomočovat. Někdy je ale problém jinde a byla by škoda svého potomka zbytečně traumatizovat např. posměšky okolí, když by mohlo být léčeno. Lékaře byste měli navštívit, pokud už vaše dítě oslavilo páté narozeniny a stále se počurává. Stejně tak jestliže vaše dcera či syn již vydrželi minimálně šest měsíců zůstat v noci v suchu. 

4. Mýtus: Má malý močák!

Pravda: Někteří rodiče mohou nabýt dojmu, že jejich dítě má malý močový měchýř. A jestliže jej budou přes den „trénovat“, aby toho víc udrželo, než se vyčurá, močový měchýř se tím zvětší a ono zůstane v noci v suchu. Není tomu tak. I přes to, že dítě dokáže zadržet větší množství moči, vliv na noční pomočování tato technika nemá. Pravděpodobně proto, že dítě „neslyší“ volání svého těla, aby si došlo na záchod.

5. Mýtus: Má moc hluboký spánek!

Pravda: Děti s noční enurézou mohou mít spánek naopak mnohem méně kvalitní. Jelikož nemají dostatečnou citlivost na signály močového měchýře o jeho plnosti, nemohou se probudit a jít se vyčurat. Dokud se ale dítě nevzbudí a potřebu nevykoná, tyto signály do mozku stále přicházejí, a ovlivňují tak kvalitu spánku.

6. Mýtus: Tak ho v noci vzbuďte!

Pravda: Vzbudit dítě a doprovodit ho na toaletu může sice vyřešit problém suché postele, ale neřeší to samotnou příčinu. To, že se dítě v noci probudí a vyčurá, nepomáhá nijak s dozráním jeho nervové soustavy ani s podporou tvorby vasopresinu. Navíc si dost dětí tyto noční příhody ani nepamatuje. Tuto metodu můžete využít např. na návštěvě, když zapomenete vzít plenky, ale jako dlouhodobé řešení se nehodí.

7. Mýtus: Ve třech letech by se už počurávat neměl/a!

Pravda: Až 25 % čtyřletých dětí se počurává. V sedmi letech se tento problém týká zhruba každého desátého dítěte a ve 12 dokáže noční pomočování potrápit 2–3 % chlapců a dívek. Do pěti let je noční pomočování naprosto normální. Po pátém roce věku, jak už bylo zmíněno výše, je už vhodné zajít k lékaři.

8. Mýtus: Už mu nedávejte na noc plenky!

Pravda: Někteří se domnívají, že pokud dítěti nedáte na noc plenku, mokrem se probudí a časem pochopí, že je pohodlnější si zajít na toaletu. Pravdou ale je, že dítě zatím nemá schopnost reagovat na signály svého těla, že potřebuje močit. Touto metodou byste si akorát zadělávali na noci i dny plné stresu a dítě by se mohlo cítit méněcenné a neschopné.

(rhl)

Zdroje:

Hodnocení článku
Líbí se vám článek?
Počet hodnocení: 0
Čtěte dále
Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?

Kdy je na nočník ještě brzy

Kdy je na nočník ještě brzy

Období druhého a třetího roku života dítěte je výjimečné v mnoha aspektech. Dítě je často již schopné kontrolovat vylučování stolice a moči a začíná být vysazováno na nočník. Rady pediatrů na toto téma by se daly shrnout do tří slov: neuspěchat, netrestat a nesrovnávat!

Žlutý květ malé enuretiky vítá!

Žlutý květ malé enuretiky vítá!

Prázdniny dětí, které trpí enurézou, mohou být někdy trochu náročnější. Příčinou bývá strach vypravit se mimo domov. A když už na tábor či podobnou akci vyrazí, sužuje je stres z možného selhání a posměchu. Se Žlutým květem se malý enuretik ničeho bát nemusí.

Rozhovor se specialistou na téma pomočování dětí

Rozhovor se specialistou na téma pomočování dětí

Poslechněte si rozhovor se specialistou na pomočování dětí. Host MUDr. Zdeněk Dítě mluví o tom, jak pomoci starším dětem s vyřešením problému nočního pomočování.

Jak spolu souvisí (dětské) počůrávání a psychika?

Jak spolu souvisí (dětské) počůrávání a psychika?

Psychika a pomočování jsou spolu úzce spojeny. Jedno ovlivňuje druhé. Jak tento začarovaný kruh přetnout, skoncovat s pomočováním a získat sebedůvěru?

Nezapadá vaše dítě do kolektivu? Tady jsou čtyři tipy, jak mu pomoci s hledáním kamarádů

Nezapadá vaše dítě do kolektivu? Tady jsou čtyři tipy, jak mu pomoci s hledáním kamarádů

Dítě, které trpí nočním pomočováním, může být v navazování vztahů s vrstevníky stydlivé a plaché. Rodiče však mohou hodně pomoci – nejen vstřícností, ale i nenásilným tréninkem.