Psychoterapie tvoří nedílnou součást léčby nočního pomočování. Významnou roli přitom nehrají jen vyškolení odborníci, ale i samotní rodiče. Děti by totiž rozhodně neměly být za pomočování trestány, tím se obtíží nezbaví. Naopak je třeba je přiměřeně chválit a být jim oporou.

S trochou nadsázky se dá říci, že „amatérskou“ formu psychoterapie zastávají rodiče dítěte. Četné vědecké výzkumy totiž dokázaly, že potomci, již jsou kvůli nočnímu pomočování rodinnými příslušníky trestáni, mají mnohem nižší sebevědomí a trpí většími úzkostmi než děti z rodin, které řeší problém s nadhledem a spíše povzbuzují než trestají. Rodiče tedy hrají důležitou roli v psychické pohodě dítěte. Daleko účinnější je přiměřeně chválit za suché noci a pomáhá též pozitivní motivace. Vhodné je zaznamenávat úspěchy do kalendáře – za každý suchý den můžete potomka odměnit nálepkou nebo malým dárkem. Pokud dítě dosáhne delší doby bez nočního pomočení, lze zvážit větší odměnu. Motivační terapie vede podle výzkumů k úspěšnému „suchému“ období v délce 14 dnů až u 25 % dětí. U naprosté většiny z nich navíc snižuje frekvenci nočního pomočování až o celých 80 %!

Kdy pomůže odborník

Někdy je však, navzdory všem snahám, nutné navštívit ordinaci lékaře. V léčbě nočního pomočování se z oboru psychoterapie uplatňuje především hypnóza nebo různé relaxační techniky. V zásadě se dá říci, že primární noční enuréza v drtivé většině případů nevyžaduje psychoterapii. Ta nalézá své uplatnění především u sekundární noční enurézy, jejíž podstatou často bývá stresující událost v životě dítěte. Cílem psychoterapie je v tomto případě nalezení a řešení situace, která se stala spouštěčem nočního pomočování.

Bezpečná a ověřená metoda

Hypnoterapie je neinvazivní metoda bez známých nežádoucích účinků. Změněného stavu vědomí se kromě psychiatrických poruch využívá i v terapii nočního pomočování.

• Zkušený odborník při několika sezeních uvede dítě do hypnózy, díky čemuž může ovlivňovat stav jeho podvědomí.
• Cílem hypnózy je posílit vnímání naplněného močového měchýře.
• Pokud terapie proběhne úspěšně, dítě se v případě potřeby probudí a navštíví toaletu.
• Metoda klade důraz na relaxaci, sebeovládání a nezávislost postiženého jedince.
• Výrazného zlepšení obtíží se většinou dosahuje během čtyř až šesti sezení.

Jak už ale bylo zmíněno, nejdůležitější úlohu hrají rodiče dítěte. Rodinní příslušníci by se měli chovat klidně, chválit dítě za každý úspěch a podporovat jej za vše pozitivní.

(holi)

Zdroje:
http://sleepdisorders.about.com
www.minddisorders.com

Čtěte dále

Pomočování řešte rychle! Ničí duši

Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Noční počůrávání a chrápání? Mohou spolu souviset

Stále ještě pátráte po tom, proč se váš potomek v noci počůrává? Zkuste si v noci poslechnout, jak dýchá. Pokud dítě chrápe nebo špatně a přerývaně oddychuje, možná je váš problém vyřešen.

Noční pomočování náctiletých: probuzení lze nacvičit

Přestože se problém nočního pomočování týká především menších dětí, v malém procentu přetrvává až do období dospívání nebo i déle. Čím si mohou dospívající sami pomoci, aby co nejdříve začali trávit noci v suchu?

Noční pomočování ze stresu – známe souvislosti i doporučené kroky

Zhoršily se u potomka potíže s nočním pomočováním, přestože jste v této oblasti udělali již dříve velký pokrok? Řešíte opět „mokré nehody“, i když už jste enurézu úplně odbourali? Jednou z možných příčin návratu těchto obtíží může být stres.

Za nočním pomočováním může být i šikana

Jako šikanu lze označit jakékoli chování, kterým někdo dítěti opakovaně ubližuje. Nemusí se jednat pouze o fyzické útoky. Šikanou jsou také zastrašování, vydírání, ponižování či nadávky. Často se stává, že oběť šikany je agresorem (tedy tím, kdo šikanuje) nucena vykonávat různé nepříjemné úkoly.