Promočená postel a nešťastné dítě. To je obrázek známý mnoha rodinám. Pomočování neboli enuréza je častým, ale naštěstí spíše přechodným stavem. Pokud zmizí do 5. roku věku potomka, většinou se nejedná o závažný problém. Které děti mohou být vznikem enurézy ohroženy a proč?

Od stresu po zácpu

Enuréza může mít mnoho příčin, od tělesných po psychické. Nejčastěji pomočování u dětí i dospělých způsobuje:

• malý močový měchýř – orgán nemusí byt dostatečně vyvinut k udržení moči,
• infekce močových cest – ztěžuje kontrolu nad měchýřem (k dalším příznakům patří pálení, časté močení či růžová moč),
• stres, strach, nejistota – děti může znejistit narození sourozence, změna školy nebo spaní v cizím prostředí,
• neurologické potíže (například stav po cévní mozkové příhodě), 
• cukrovka,
• zduření prostaty,
• spánková apnoe – pomočování může být příznakem stavu, kdy dítě během spánku na krátkou dobu přestává dýchat (často z důvodu zvětšených krčních mandlí či při jejich zánětu),
• chronická zácpa – svaly kontrolující defekaci kontrolují i močení, pokud je zácpa dlouhodobým problémem, svaly se stávají dysfunkčními a přispívají tak k rozvoji enurézy.

Tělo v nerovnováze

Na pomočování se mohou podílet i hormonální dysbalance, zejména poruchy produkce antidiuretického hormonu (ADH). Ten snižuje produkci moči během noci, což napomáhá jejímu udržení v průběhu spánku. Pokud tělo netvoří dostatek tohoto hormonu, tvorba moči je vyšší a to může vést k enuréze. Při cukrovce zase moč obsahuje vyšší množství glukózy (krevního cukru). Glukóza zvyšuje její osmolaritu, a tak se do moči dostává i více vody. To zvyšuje množství moči, což opět může vyústit až „mokrými“ nehodami.  

Co zvyšuje riziko enurézy 

Není přesně popsáno, které děti jsou pomočováním více ohroženy. Zdá se, že se na rozvoji tohoto problému podílí mnoho různých faktorů. Ke známým činitelům, co se rozvoje enurézy týká, patří:

• pohlaví – během časného dětství jsou rizika podobná pro obě pohlaví, u starších dětí je pak pravděpodobnost pomočování až 2× vyšší u chlapců,
• rodinná zátěž – pokud blízký příbuzný trpěl enurézou, dítě má vyšší nebezpečí jejího rozvoje,
• ADHD – u dětí trpících hyperaktivní poruchou s poruchou pozornosti je pomočování častější.

(cean)

Zdroj:
www.mayoclinic.org

Čtěte dále

Rodiče se styděli, že se jejich 12letý syn počurává

Ještě v páté třídě na základní škole se Martin jednou až dvakrát týdně v noci počural. Odmítal proto jezdit na jakékoliv hromadné akce spojené s nočním přespáváním. Situace se postupně začala měnit až po návštěvě specialisty.

Pět důvodů, proč řešit pomočování vašeho dítěte

Pomočování dětí starších pěti let představuje mnohem komplexnější problém než jen potřebu častější výměny lůžkovin. Jaké jsou jeho další možné nežádoucí dopady a proč je dobré se jím u vašeho dítěte začít zabývat včas?

Ještě ve třetí třídě se Tonda občas v noci počural

Do Tondových pěti let maminka jeho noční nehody příliš neřešila. Počurával se často, zhruba každou druhou noc, ale holt dostal plenu a jeho rodiče doufali, že problém sám s věkem odezní. Jenže pak se narodil jeho mladší bráška Ondra a maminka se raději obrátila na odborníky.

Špatné školní výsledky? Pozor na zhoršení enurézy!

Konec ledna a června prožívají děti školního věku různě. Pro někoho jde o období úlevy a radosti z hezkého vysvědčení, mnoho jedinců však cítí jen stres. Kdo nemá známky podle svých představ nebo podle přání rodičů, žije v úzkosti. Je-li neúspěšným studentem enuretik, může nastat problém.

Nikolka se i v sedmi letech několikrát týdně v noci počurávala

Na preventivní prohlídce u praktického dětského lékaře v sedmi letech dívčina maminka uvedla, že se její dcera zhruba třikrát až čtyřikrát týdně v noci pomočuje. Problémy se zhoršují, když je dívka nemocná, unavená či ve stresu. Bez plen přes den je přitom od dvou a půl roku věku. Rodiče dříve obtíže neřešili, protože nevěřili, že nějaké řešení existuje. Také se za dceřiny nehody trochu styděli.

Nezapadá vaše dítě do kolektivu? Tady jsou čtyři tipy, jak mu pomoci s hledáním kamarádů

Dítě, které trpí nočním pomočováním, může být v navazování vztahů s vrstevníky stydlivé a plaché. Rodiče však mohou hodně pomoci – nejen vstřícností, ale i nenásilným tréninkem.