Promočená postel a nešťastné dítě. To je obrázek známý mnoha rodinám. Pomočování neboli enuréza je častým, ale naštěstí spíše přechodným stavem. Pokud zmizí do 5. roku věku potomka, většinou se nejedná o závažný problém. Které děti mohou být vznikem enurézy ohroženy a proč?

Od stresu po zácpu

Enuréza může mít mnoho příčin, od tělesných po psychické. Nejčastěji pomočování u dětí i dospělých způsobuje:

• malý močový měchýř – orgán nemusí byt dostatečně vyvinut k udržení moči,
• infekce močových cest – ztěžuje kontrolu nad měchýřem (k dalším příznakům patří pálení, časté močení či růžová moč),
• stres, strach, nejistota – děti může znejistit narození sourozence, změna školy nebo spaní v cizím prostředí,
• neurologické potíže (například stav po cévní mozkové příhodě), 
• cukrovka,
• zduření prostaty,
• spánková apnoe – pomočování může být příznakem stavu, kdy dítě během spánku na krátkou dobu přestává dýchat (často z důvodu zvětšených krčních mandlí či při jejich zánětu),
• chronická zácpa – svaly kontrolující defekaci kontrolují i močení, pokud je zácpa dlouhodobým problémem, svaly se stávají dysfunkčními a přispívají tak k rozvoji enurézy.

Tělo v nerovnováze

Na pomočování se mohou podílet i hormonální dysbalance, zejména poruchy produkce antidiuretického hormonu (ADH). Ten snižuje produkci moči během noci, což napomáhá jejímu udržení v průběhu spánku. Pokud tělo netvoří dostatek tohoto hormonu, tvorba moči je vyšší a to může vést k enuréze. Při cukrovce zase moč obsahuje vyšší množství glukózy (krevního cukru). Glukóza zvyšuje její osmolaritu, a tak se do moči dostává i více vody. To zvyšuje množství moči, což opět může vyústit až „mokrými“ nehodami.  

Co zvyšuje riziko enurézy 

Není přesně popsáno, které děti jsou pomočováním více ohroženy. Zdá se, že se na rozvoji tohoto problému podílí mnoho různých faktorů. Ke známým činitelům, co se rozvoje enurézy týká, patří:

• pohlaví – během časného dětství jsou rizika podobná pro obě pohlaví, u starších dětí je pak pravděpodobnost pomočování až 2× vyšší u chlapců,
• rodinná zátěž – pokud blízký příbuzný trpěl enurézou, dítě má vyšší nebezpečí jejího rozvoje,
• ADHD – u dětí trpících hyperaktivní poruchou s poruchou pozornosti je pomočování častější.

(cean)

Zdroj:
www.mayoclinic.org

Čtěte dále

Kromě léčby pomohla i výborná spolupráce s rodinou osmileté Elišky

Eliška dosud vážně nestonala, s ničím se dlouhodobě neléčí. Její psychomotorický vývoj i růst jsou zcela v normě. Ráda sportuje, v době návštěvy naší ordinace chodila do druhé třídy. S maminkou přišla kvůli nočnímu pomočování. Přes den je bez plenky od 2,5 let, ale v noci zatím vydržela suchá maximálně týden v kuse. Zhruba pětkrát až šestkrát týdně se pomočovala, jiné symptomy (stavy výrazného nucení na močení, úniky moče v bdělém stavu, zácpu, infekce močových cest) neměla.

Když režimová opatření nepomůžou…

Vašemu dítěti je více než pět let a stále nevydrží v noci v suchu. Na radu lékařů jste zavedli veškerá možná režimová opatření, ať už se jedná o režim spánkový, pitný, nebo režim močení – vše máte v malíku. Přesto výsledek žádný. Co teď? Jsou léky řešením, nebo se jim máme raději vyhnout?

Jaké následky má noční pomočování v dospělosti?

Deprese, nízké sebevědomí, poruchy spánku nebo samovolný únik moči. To je výčet jen některých obtíží, jež se mohou projevit u lidí, kteří v dětství trpěli nočním pomočováním a jejichž obtíže nikdo adekvátně neléčil.

Dovolená s dítětem, které se v noci počurává? Jde to!

Vaše dítě má čas od času noční nehodu a vy se trápíte, jak zvládne pobyt v hotelu nebo u příbuzných? Nebo dokonce uvažujete o táboře? Situace nemusí být tak hrozná, jak se na první pohled zdá.

Nenechá vás vyspat časté močení? Možná trpíte (ovšem zbytečně) nykturií!

Každému se někdy stane, že místo poklidného spánku stráví noc chozením na toaletu. Jednou za čas je to normální, ale pokud vás nadměrné močení obtěžuje opakovaně, je nutné problém řešit.

Jaké další onemocnění může signalizovat noční pomočování?

Počurávání u dětí do 5. roku se děje v důsledku dozrávání nervové soustavy a močového měchýře, jedná se tedy o přirozený vývoj. Pokud se však mimovolní úniky objevují i ve vyšším věku, je namístě vzít dítě na vyšetření k pediatrovi, protože se může jednat o příznak jiného závažného onemocnění.