Promočená postel a nešťastné dítě. To je obrázek známý mnoha rodinám. Pomočování neboli enuréza je častým, ale naštěstí spíše přechodným stavem. Pokud zmizí do 5. roku věku potomka, většinou se nejedná o závažný problém. Které děti mohou být vznikem enurézy ohroženy a proč?

Od stresu po zácpu

Enuréza může mít mnoho příčin, od tělesných po psychické. Nejčastěji pomočování u dětí i dospělých způsobuje:

• malý močový měchýř – orgán nemusí byt dostatečně vyvinut k udržení moči,
• infekce močových cest – ztěžuje kontrolu nad měchýřem (k dalším příznakům patří pálení, časté močení či růžová moč),
• stres, strach, nejistota – děti může znejistit narození sourozence, změna školy nebo spaní v cizím prostředí,
• neurologické potíže (například stav po cévní mozkové příhodě), 
• cukrovka,
• zduření prostaty,
• spánková apnoe – pomočování může být příznakem stavu, kdy dítě během spánku na krátkou dobu přestává dýchat (často z důvodu zvětšených krčních mandlí či při jejich zánětu),
• chronická zácpa – svaly kontrolující defekaci kontrolují i močení, pokud je zácpa dlouhodobým problémem, svaly se stávají dysfunkčními a přispívají tak k rozvoji enurézy.

Tělo v nerovnováze

Na pomočování se mohou podílet i hormonální dysbalance, zejména poruchy produkce antidiuretického hormonu (ADH). Ten snižuje produkci moči během noci, což napomáhá jejímu udržení v průběhu spánku. Pokud tělo netvoří dostatek tohoto hormonu, tvorba moči je vyšší a to může vést k enuréze. Při cukrovce zase moč obsahuje vyšší množství glukózy (krevního cukru). Glukóza zvyšuje její osmolaritu, a tak se do moči dostává i více vody. To zvyšuje množství moči, což opět může vyústit až „mokrými“ nehodami.  

Co zvyšuje riziko enurézy 

Není přesně popsáno, které děti jsou pomočováním více ohroženy. Zdá se, že se na rozvoji tohoto problému podílí mnoho různých faktorů. Ke známým činitelům, co se rozvoje enurézy týká, patří:

• pohlaví – během časného dětství jsou rizika podobná pro obě pohlaví, u starších dětí je pak pravděpodobnost pomočování až 2× vyšší u chlapců,
• rodinná zátěž – pokud blízký příbuzný trpěl enurézou, dítě má vyšší nebezpečí jejího rozvoje,
• ADHD – u dětí trpících hyperaktivní poruchou s poruchou pozornosti je pomočování častější.

(cean)

Zdroj:
www.mayoclinic.org

Čtěte dále

Příběh Petra aneb má smysl léčit noční pomočování dítěte s psychologem?

Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?

Jak zvládnout pomočování na letním táboře

Tato většinou hlavní prázdninová aktivita bývá pro dítě vždy velkým zážitkem a nejrůznější vzpomínky mu zůstávají až do dospělosti. Jak zařídit, aby se dítko s nočním pomočováním těšilo na tábor i příští rok?

Když režimová opatření nepomůžou…

Vašemu dítěti je více než pět let a stále nevydrží v noci v suchu. Na radu lékařů jste zavedli veškerá možná režimová opatření, ať už se jedná o režim spánkový, pitný, nebo režim močení – vše máte v malíku. Přesto výsledek žádný. Co teď? Jsou léky řešením, nebo se jim máme raději vyhnout?

Nenechá vás vyspat časté močení? Možná trpíte (ovšem zbytečně) nykturií!

Každému se někdy stane, že místo poklidného spánku stráví noc chozením na toaletu. Jednou za čas je to normální, ale pokud vás nadměrné močení obtěžuje opakovaně, je nutné problém řešit.

Pomočování je vcelku běžné, navíc se dá léčit

Enuréza je nedobrovolné pomočování se po čtvrtém až pátém roce dítěte. Může být buď noční, denní, nebo oba typy dohromady. Jde o jednu z nejčastějších a frustrujících poruch dětského období.

Za nočním pomočováním může být i šikana

Jako šikanu lze označit jakékoli chování, kterým někdo dítěti opakovaně ubližuje. Nemusí se jednat pouze o fyzické útoky. Šikanou jsou také zastrašování, vydírání, ponižování či nadávky. Často se stává, že oběť šikany je agresorem (tedy tím, kdo šikanuje) nucena vykonávat různé nepříjemné úkoly.