Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Počurávání dětí může být příznakem cukrovky

Cukrovka 1. typu je celoživotní onemocnění, při kterém se inzulín v těle tvoří v nedostatečném množství. Hlavní funkce tohoto hormonu spočívá v hospodaření s krevním cukrem. Nemoc se většinou projeví buď v raném dětství, anebo v dospívání a jediná léčebná možnost spočívá v aplikaci inzulínu. Jak se cukrovka u dětí může projevovat?

Noční počurávání dětí ovlivňuje kvalitu jejich spánku

Noční nekontrolovatelné úniky moči jsou považovány za problém u dětí starších 5 let. V tomto věku by už dítě mělo svůj močový měchýř ovládat. V opačném případě může noční pomočování negativně ovlivňovat nejen jeho psychiku, ale i spánkový rytmus.

Noční počůrávání a chrápání? Mohou spolu souviset

Stále ještě pátráte po tom, proč se váš potomek v noci počůrává? Zkuste si v noci poslechnout, jak dýchá. Pokud dítě chrápe nebo špatně a přerývaně oddychuje, možná je váš problém vyřešen.

Více „suchých nocí“ zajistí večerní rituály

Noční počůrávání může být u dítěte spojeno s úzkostí a rozrušením. Uklidnit malého pacienta a navodit pocit bezpečí dokážou večerní rituály. Nabízíme pár tipů, díky kterým se množství „suchých nocí“ bude určitě zvyšovat.

Noční pomočování v pubertě a dospělosti: Co za tím vězí?

Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.

Ještě ve třetí třídě se Tonda občas v noci počural

Do Tondových pěti let maminka jeho noční nehody příliš neřešila. Počurával se často, zhruba každou druhou noc, ale holt dostal plenu a jeho rodiče doufali, že problém sám s věkem odezní. Jenže pak se narodil jeho mladší bráška Ondra a maminka se raději obrátila na odborníky.