Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Chodíte místo spaní na záchod? Nykturii lze léčit!

Pokud vás trápí časté noční močení a potřeba vás nutí vstávat víc než jednou za 6–8 hodin, možná trpíte nykturií. Příčin, které za tímto problémem stojí, může být několik. Některé je nutné léčit, v případě jiných stačí změna režimu.

U dětí, které se pomočují, hraje roli také genetika

Noční pomočování neboli enuréza je mimovolný únik moči během spánku u dítěte staršího pěti let. Jedná se o velmi častou a vyčerpávající poruchu dětského období, která může mít genetickou příčinu.

Příčinou inkontinence mohou být léky

Trpíte nekontrolovaným únikem moči nebo se v tomto směru vaše problémy zhoršují? Je možné, že za to mohou některé z přípravků, které pravidelně berete. Poraďte se s lékařem.

Pomozte dětem překonat strach ze tmy, i ten může být příčinou nočního pomočování

Pokud dítě trápí noční pomočování, jehož příčinou nejsou žádné zdravotní problémy, může být viníkem strach. Konkrétně ze tmy. Rodiče často zapomínají na obavy, které mohou jejich potomka sužovat, má-li se uprostřed noci vydat sám na toaletu. Co situaci zlepší?

Nezapadá vaše dítě do kolektivu? Tady jsou čtyři tipy, jak mu pomoci s hledáním kamarádů

Dítě, které trpí nočním pomočováním, může být v navazování vztahů s vrstevníky stydlivé a plaché. Rodiče však mohou hodně pomoci – nejen vstřícností, ale i nenásilným tréninkem.

Hlavně žádná legrace aneb když moč uniká při smíchu

Enuresis risoria může znít jako nějaké zaklínadlo z Harryho Pottera. Ve skutečnosti jde o diagnózu, která trápí skoro 10 % mladistvých dívek. Problém spočívá v nekontrolovaných únicích moči v důsledku silného smíchu. Kdy je vhodné navštívit lékaře? A existuje vlastně účinná pomoc?