Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Z veselého školáka hromádka neštěstí

Radostné dítě se vám mění před očima a odmítá chodit do školy? Nezavírejte před tím oči a situaci řešte.

Nočnímu pomočování nevěnujte větší pozornost, než si skutečně zaslouží, radí psycholožka

Enuréza je problém, ovšem ne tak závažný, aby si kvůli němu dítě i rodiče nemohli užívat spousty krásných věcí v životě, říká psycholožka Mgr. et. Mgr. Pavla Koucká. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak se vyrovnat s posměváčky, jak zvládat probdělé noci i jak podpořit dítě, aby svůj problém nebralo jako důvod k méněcennosti.

Jak dítěti vysvětlit problém s nočním pomočováním: základem je porozumění a empatie

Během noci uslyšíte z dětského pokoje křik a pláč. Když vstoupíte dovnitř, uvidíte svou ratolest v promáčené posteli se slzami v očích. Noční pomočování trápí až pětinu dospívajících dětí. Jak ale problém s nočními nehodami svému potomkovi vysvětlit?

Pomočování je vcelku běžné, navíc se dá léčit

Enuréza je nedobrovolné pomočování se po čtvrtém až pátém roce dítěte. Může být buď noční, denní, nebo oba typy dohromady. Jde o jednu z nejčastějších a frustrujících poruch dětského období.

Denní pomočování: součást dětského vývoje, nebo příznak závažné nemoci

Denní pomočování je poměrně častým problémem u menších dětí. Když zabrousíme do našich vzpomínek, určitě si na nějakou tu vlhkou nehodu také vzpomeneme. Nechtěný únik moči během dne může být totiž způsoben celou řadou příčin, od naprosto nezávažných až po život ohrožující choroby.

Když režimová opatření nepomůžou…

Vašemu dítěti je více než pět let a stále nevydrží v noci v suchu. Na radu lékařů jste zavedli veškerá možná režimová opatření, ať už se jedná o režim spánkový, pitný, nebo režim močení – vše máte v malíku. Přesto výsledek žádný. Co teď? Jsou léky řešením, nebo se jim máme raději vyhnout?