Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Když za počuráváním se stojí psychosomatika

Ambulance dětských lékařů navštěvuje každoročně čím dál více dětí, které trápí bolesti břicha, hlavy, trpí nechutenstvím, mají potíže se spánkem nebo se počurávají ve věku, kdy by měly zvládnout moč udržet. Ačkoliv je dítě podrobně vyšetřeno, nemusí být zjištěn žádný zdravotní problém, který by potíže vysvětloval. Na vině bývá totiž velmi často psychosomatika.

Hlavně žádná legrace aneb když moč uniká při smíchu

Enuresis risoria může znít jako nějaké zaklínadlo z Harryho Pottera. Ve skutečnosti jde o diagnózu, která trápí skoro 10 % mladistvých dívek. Problém spočívá v nekontrolovaných únicích moči v důsledku silného smíchu. Kdy je vhodné navštívit lékaře? A existuje vlastně účinná pomoc?

Vaše dítě se v noci počurává – jak o tom mluvit s okolím?

Vyplatí se o nočním pomočování dítěte s okolím mluvit, anebo je lepší držet informace pod pokličkou? A když už se rozhodnete mluvit, co je důležité zmínit?

Stále převlékáte mokré povlečení? S návštěvou lékaře neotálejte!

Ve věku, kdy se již většina jeho vrstevníků nepomočuje, představuje počůrávání pro dítě vážný psychosociální a někdy i zdravotní problém. Pokud potíže přetrvávají ještě po pátých narozeninách, měli by rodiče začít jednat.

Jak vybrat ten správný kroužek pro dítě s pomočováním?

Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. To platí i při výběru volnočasových aktivit. Nelze ovšem potomka nutit dělat něco, co ho nebaví nebo při čem se necítí dobře.

Jaké další onemocnění může signalizovat noční pomočování?

Počurávání u dětí do 5. roku se děje v důsledku dozrávání nervové soustavy a močového měchýře, jedná se tedy o přirozený vývoj. Pokud se však mimovolní úniky objevují i ve vyšším věku, je namístě vzít dítě na vyšetření k pediatrovi, protože se může jednat o příznak jiného závažného onemocnění.