Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Za počůrávání někdy může zácpa

U části dětí, které trpí nočním pomočováním, je příčinou potíží zácpa. Režimová opatření nebo léčba zácpy pomocí projímadel tak mohou přinést zásadní zlepšení. Jak to spolu může souviset?

Potíže s pomočováním: buďte dítěti oporou

Noční pomočování je poměrně častým problémem. Podle odhadů trpí takzvanou noční enurézou asi pětina všech dětí ve věku 5 let. Obtíže se však nevyhýbají starším ani mladším jedincům. Tento problém dokáže napáchat značné škody na psychické pohodě dítěte. Dobrá zpráva je, že potíže se dají úspěšně řešit. Je však třeba se obrnit trpělivostí a být dítěti velkou oporou.

Noční pomočování řešte. Staňte se expertem!

Zase se vaše dítě probudilo s mokrým pyžamem? Opět jste během noci převlékali ložní prádlo? Pokud začínáte být frustrovaní, věřte, že váš potomek také. Je nejvyšší čas postavit se k této nepříjemnosti čelem.

Jde „mokrým nocím“ vůbec zabránit?

Pomočování má na psychiku dětí daleko větší dopad, než si většina dospělých uvědomuje. Je proto zásadní pokusit se problém vyřešit. Nejdůležitějšími figurami ve hře jsou pečlivý lékař a pohodový rodič.

Kvíz: Co víte a nevíte o nočním pomočování?

Zkuste si otestovat své znalosti o nočním pomočování dětí. Kvíz není určen jen pro rodiče dětí, které mají s pomočováním problém, ale také pro všechny, kteří se chtějí o tomto tématu něco dozvědět.

Jaké další onemocnění může signalizovat noční pomočování?

Počurávání u dětí do 5. roku se děje v důsledku dozrávání nervové soustavy a močového měchýře, jedná se tedy o přirozený vývoj. Pokud se však mimovolní úniky objevují i ve vyšším věku, je namístě vzít dítě na vyšetření k pediatrovi, protože se může jednat o příznak jiného závažného onemocnění.