Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Přestaňme z nočního pomočování dělat tabu!

Trápíte se kvůli nočním nehodám vašeho dítěte? Nic si nevyčítejte, jde o zdravotní problém, který „správnou“ výchovou neovlivníte.

Noční enuréza? Zásadní pro dítě je duševní pohoda!

Psychoterapie tvoří nedílnou součást léčby nočního pomočování. Významnou roli přitom nehrají jen vyškolení odborníci, ale i samotní rodiče. Děti by totiž rozhodně neměly být za pomočování trestány, tím se obtíží nezbaví. Naopak je třeba je přiměřeně chválit a být jim oporou.

Jde „mokrým nocím“ vůbec zabránit?

Pomočování má na psychiku dětí daleko větší dopad, než si většina dospělých uvědomuje. Je proto zásadní pokusit se problém vyřešit. Nejdůležitějšími figurami ve hře jsou pečlivý lékař a pohodový rodič.

U dětí, které se pomočují, hraje roli také genetika

Noční pomočování neboli enuréza je mimovolný únik moči během spánku u dítěte staršího pěti let. Jedná se o velmi častou a vyčerpávající poruchu dětského období, která může mít genetickou příčinu.

Pět důvodů, proč řešit pomočování vašeho dítěte

Pomočování dětí starších pěti let představuje mnohem komplexnější problém než jen potřebu častější výměny lůžkovin. Jaké jsou jeho další možné nežádoucí dopady a proč je dobré se jím u vašeho dítěte začít zabývat včas?

Když léčba nočního počurávání selhává

Každý rodič si přeje, aby bylo jeho dítě zdravé a spokojené. Pokud jej dlouhodobě trápí noční pomočování, má to výrazný vliv na kvalitu jeho života. Ačkoliv je v dnešní době možné enurézu (pomočování) léčit, jsou případy, kdy terapie není natolik úspěšná, jak by se čekalo. Jaké mohou být příčiny těchto obtíží a co lze v takových případech dělat?