Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Netrestejte potomka za mokrou postýlku! Možná za to mohou geny

Potíže s nočním pomočováním dítěte řeší v mnoha rodinách. Ne vždy však v klidu a s pochopením. Než začnete příště zvedat hlas, zapřemýšlejte, zda se podobné nehody nestávaly kdysi i vám. Enuréza totiž může být dědičná.

Pomočování je vcelku běžné, navíc se dá léčit

Enuréza je nedobrovolné pomočování se po čtvrtém až pátém roce dítěte. Může být buď noční, denní, nebo oba typy dohromady. Jde o jednu z nejčastějších a frustrujících poruch dětského období.

Dětské pomočování. 7 situací, které by měl řešit lékař

Počůrávání je u malých dětí poměrně běžná potíž. Existují však situace a stavy, kdy je nutné zpozornět a raději zajít s dítětem k lékaři.

Denní pomočování u starších dětí: V jakých případech je nutné zpozornět?

Pokud se vaše pětileté či šestileté dítko stále občas přes den počurává, je zcela pochopitelné, že vás problém trápí a negativně doléhá i na vašeho synka či dceru. Společnost v naší zemi má ohledně kontinence (udržení) moči na děti poměrně striktní nároky a také jde o podmínku k jejich přijetí do předškolních zařízení.

Stop počůrávání! K suché postýlce dopomohou léky

Problém nočního pomočování trápí stejně děti jako rodiče. I když se mnozí dospělí případnému nasazení léků brání, často je to pro všechny nejschůdnější řešení.

Počůrávání v dětském věku není jen o mokrém prostěradle

Do pěti let věku zvládne udržet moč ve dne i v noci kolem 85 % dětí. Pokud však pomočování přetrvává i po pátém roce, je na čase vyhledat odbornou pomoc. Problém jednak může značit závažnější zdravotní potíže, na straně druhé navíc bývá spojen se sociálním stresem.