Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Rodiče dětí, které se počůrávají – nezapomeňte pečovat i o sebe!

Neustále přemýšlíte, jak pomoct vašemu dítku, a přitom už sami nevíte, kde vám hlava stojí? Myslete i na sebe!

Za nočním pomočováním mohou stát i geny

Zdědí-li po nás dítě kudrnaté vlasy nebo velké oči, pravděpodobně budeme rádi. Některé geny bychom ale potomkům raději nepředali. Primární noční enuréza patří mezi poruchy, na jejichž vzniku se podílí řada faktorů, geny nevyjímaje.

Trpí vaše dítě nočním pomočováním? Zkuste doplnit klasickou léčbu alternativou

Noční pomočování značně zatěžuje psychiku dítěte i celé rodiny. Není tedy divu, že rodiče často vyhledávají odbornou pomoc. Kromě léty prověřené klasické léčby existují i alternativní metody, které mohou zmírnit obtíže spojené se samovolným únikem moči během spánku.

Osm mýtů a faktů o nočním počurávání

Slyšeli jste, že vaše dítě je jenom moc líné, a kdyby se trochu snažilo, už se dávno nepočurává? Jak je to doopravdy? A jaké jsou další nejčastější mýty?

Počůrávání v dětském věku není jen o mokrém prostěradle

Do pěti let věku zvládne udržet moč ve dne i v noci kolem 85 % dětí. Pokud však pomočování přetrvává i po pátém roce, je na čase vyhledat odbornou pomoc. Problém jednak může značit závažnější zdravotní potíže, na straně druhé navíc bývá spojen se sociálním stresem.

Jak můžete pomoci svému dítěti, které se stále počůrává?

Mnoho rodičů se mylně domnívá, že by jejich chlapec či holčička měli již při nástupu do školky ovládat svůj močový měchýř a neměli se během spánku počůrávat. I přesto, že se to mnoha dětem v tomto věku daří, není výjimkou, že jiní potřebují pleny do pěti či sedmi let. Jak těmto dětem pomoci a situaci zlepšit?