Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Jak spolu souvisí (dětské) počůrávání a psychika?

Psychika a pomočování jsou spolu úzce spojeny. Jedno ovlivňuje druhé. Jak tento začarovaný kruh přetnout, skoncovat s pomočováním a získat sebedůvěru?

Noční pomočování náctiletých: probuzení lze nacvičit

Přestože se problém nočního pomočování týká především menších dětí, v malém procentu přetrvává až do období dospívání nebo i déle. Čím si mohou dospívající sami pomoci, aby co nejdříve začali trávit noci v suchu?

Noční únik moči trápí i teenagery, co zabírá?

S nočním pomočováním se v době dospívání potýká zhruba 6 % všech mladistvých. Není nutné zdůrazňovat, že v tomto věku jde o velmi nepříjemný problém. Vše se ale dá naštěstí řešit.

Co víme o příčinách nočního pomočování u dětí?

Noční pomočování neboli noční enuréza bývá u dětí do pěti let zcela běžnou záležitostí. Jde o přirozený vývojový projev dozrávání močové a nervové soustavy. Pokud se však noční „nehody“ objevují u starších dětí, je na čase začít pátrat po jiných příčinách.

Co dítě ponižuje víc? Pleny, nebo mokré povlečení?

Noční pomočování je pro dítě velice stresující záležitost, která dokáže snižovat jeho sebevědomí a sebehodnocení. Jeho psychika je v tomto období nesmírně zranitelná, proto problém řešte nejen prakticky, ale i citlivě. Jedním ze sporných opatření mohou být i pleny.

Chodíte v noci často močit? Důvodem může být spánková apnoe!

Spánek rušený neustálým odbíháním na toaletu není kvalitní. Tyto potíže se nazývají nykturie a nemusí za nimi stát jen onemocnění močového traktu. Jednou z často přehlížených příčin je i nemoc, kterou lze objevit ve specializované laboratoři – tzv. spánková apnoe.