Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Když léčba nočního počurávání selhává

Každý rodič si přeje, aby bylo jeho dítě zdravé a spokojené. Pokud jej dlouhodobě trápí noční pomočování, má to výrazný vliv na kvalitu jeho života. Ačkoliv je v dnešní době možné enurézu (pomočování) léčit, jsou případy, kdy terapie není natolik úspěšná, jak by se čekalo. Jaké mohou být příčiny těchto obtíží a co lze v takových případech dělat?

Jaké následky má noční pomočování v dospělosti?

Deprese, nízké sebevědomí, poruchy spánku nebo samovolný únik moči. To je výčet jen některých obtíží, jež se mohou projevit u lidí, kteří v dětství trpěli nočním pomočováním a jejichž obtíže nikdo adekvátně neléčil.

Noční pomočování se vrátilo, co může být příčinou?

Maminka pětiletého Vojty se obrátila na dětského lékaře, syn se totiž opětovně začal v noci pomočovat. Rodiče tím byli zaskočení, již zhruba rok totiž podobnou příhodu v noci neměl. Vojtu čekala série různých vyšetření a rodina také začala podrobně vyplňovat pitný a mikční deník.

První školní den jako spouštěč pomočování

Opětovné zasednutí do lavic po dvou měsících prázdnin nebývá pro většinu školáků zrovna nejpříjemnější záležitostí. U některých z nich může stres prvních dní před tabulí způsobit častější „mokré nehody“.

I s nočním pomočováním lze absolvovat letní tábor

Tábory jsou místem, kam se děti většinou těší. Je tam legrace, účastníci se mezi sebou poznávají a vznikají nová přátelství. Malí enuretici ale mohou mít strach kvůli svému hendikepu na takovou výpravu vyrazit. Poradíme, jak zařídit, aby si i oni mohli podobnou akci v pohodě užít.

Rodiče dětí, které se počůrávají – nezapomeňte pečovat i o sebe!

Neustále přemýšlíte, jak pomoct vašemu dítku, a přitom už sami nevíte, kde vám hlava stojí? Myslete i na sebe!