Enuréza je stresujícím faktorem nejen v životě dítěte. Jistou míru zátěže pociťuje celá rodina. Doufat, že se potíže vyřeší časem, se přitom nevyplácí. Následky mohou být celoživotní.

Pomočování je stav, kterým trpí až 20 % pětiletých dětí, 10 % desetiletých a 3 % patnáctiletých osob. Není-li tento problém léčen, překoná ho ročně samo asi 14 % dětí. V malém množství případů ale enuréza přetrvává až do dospělosti, kdy její důsledky dosahují mnohem větších rozměrů. 

Pošramocená psychika

Je známo, že enuréza má značný vliv na sebevědomí. Nemocným ho sráží napětí v rodině, sociální odloučení a selhání léčby. Až polovině dětí, které se pomočují, se někdo vysmívá. Enuretici se tak často cítí ponížení a zmatení. A to zejména tehdy, pokud se u nich příznaky kromě nocí objevují i ve dne. Sebevědomí u takto trpících osob je v porovnání s vrstevníky mnohem nižší. Průzkumy uvádějí, že děti na základních školách označují pomočování za jednu ze tří nejvíc stresujících životních situací (na výběr měli respondenti z 11 těžkých momentů). Enurézu předběhl jen rozvod rodičů a hlasité rodinné hádky. Děti s tímto problémem jsou navíc ve větším riziku emocionálního zneužívání, zejména pokud žijí v dysfunkční rodině. Mokré nehody nemohou většinou ovlivnit, a proto tresty jen zhoršují stav jejich sebevědomí. Pokud enuréza přetrvá do dospělosti, jsou tito dospělí ohroženi zejména depresí, trvale nízkým sebevědomím a poruchami spánku.

Problémy ve společnosti

Vyloučení z kolektivu a společných akcí je to, čeho se děti trpící pomočováním bojí nejvíce. Méně často se účastní hromadných událostí jako jsou tábory, přespávání u vrstevníků či rodinné dovolené. Enuretici mívají také obavy, že jejich pokoj zapáchá močí, a proto se bojí k sobě pozvat kamarády. To vše k odloučení z kolektivu jen přispívá a má negativní dopad na vývoj dítěte. U dospělých pacientů může pomočování ovlivnit výběr zaměstnání, pracovní výkony i účast na společenských aktivitách. 

Odklad nic neřeší

Nejen dítě, ale celá rodina bývá enurézou postižena. Rodiče se nejčastěji obávají právě psychických a sociálních dopadů na vývoj potomka. Zároveň pro ně pomočování znamená práci navíc, například s praním prádla. Pamatujte, že pokud je enuréza včas identifikována a řešena, tyto následky je možné minimalizovat. Máte-li podezření, že potomka trápí tento problém, kontaktujte proto lékaře, aby mohla být léčba zahájena co nejdříve.

(cean)

Zdroj:
www.myvmc.com

Čtěte dále

Noční počurávání dětí ovlivňuje kvalitu jejich spánku

Noční nekontrolovatelné úniky moči jsou považovány za problém u dětí starších 5 let. V tomto věku by už dítě mělo svůj močový měchýř ovládat. V opačném případě může noční pomočování negativně ovlivňovat nejen jeho psychiku, ale i spánkový rytmus.

Jak funguje náš močový systém?

Přemýšleli jste někdy, jak vypadá vylučovací systém jedince, který se v noci počůrává? Je stejný nebo jiný než u těch, kteří zvládnou prožít noc v suchu?

Noční počůrávání (dítěte) z pohledu rodiče

Noční pomočování není problém jenom dítěte, ačkoliv se na něj zaměřuje veškerá pozornost. Rodina funguje jako živý organismus a zdravotní komplikace jednoho z jejích členů se podepíšou i na všech ostatních. Kromě toho musí rodiče ustát tlak nejenom z rodiny a okolí, ale také tlak, který na sebe kladou sami.

Trpí vaše dítě nočním pomočováním? Zkuste doplnit klasickou léčbu alternativou

Noční pomočování značně zatěžuje psychiku dítěte i celé rodiny. Není tedy divu, že rodiče často vyhledávají odbornou pomoc. Kromě léty prověřené klasické léčby existují i alternativní metody, které mohou zmírnit obtíže spojené se samovolným únikem moči během spánku.

Noční pomočování náctiletých: probuzení lze nacvičit

Přestože se problém nočního pomočování týká především menších dětí, v malém procentu přetrvává až do období dospívání nebo i déle. Čím si mohou dospívající sami pomoci, aby co nejdříve začali trávit noci v suchu?

Noční pomočování u dětí: do kolika let se jedná o běžný jev?

Noční enuréza označuje mimovolný únik celého objemu močového měchýře ve spánku. Potíže primárního nočního pomočování se týkají zejména dětí, mohou ale přetrvávat až do dospělosti. Dokdy lze tento problém brát jako nezávažný a kdy už je nutné vyhledat odborníka?