Období druhého a třetího roku života dítěte je výjimečné v mnoha aspektech. Dítě je často již schopné kontrolovat vylučování stolice a moči a začíná být vysazováno na nočník. Rady pediatrů na toto téma by se daly shrnout do tří slov: neuspěchat, netrestat a nesrovnávat!
Řada dnešních rodičů se možná i díky dobře míněným, přesto poněkud staromódním radám svých matek a tchyní snaží naučit své dítě chodit na nočník, co nejdříve je to možné. Důvody mohou být praktické, ale též ekonomické – jednoduše se co nejrychleji zbavit plen. Aby si však dítě novou schopnost bez problémů osvojilo, mělo by splňovat následující:
být dostatečně fyzicky i psychicky zralé,
mělo by být schopné vnímat naplněný konečník a močový měchýř a ovládat příslušné svěrače,
batolata připravená na vysazování na nočník umí o své potřebě vyměšování předem povědět,
zralé děti mají ze svých úspěchů souvisejících s nácvikem udržování čistoty radost.
Čistě individuální věc
Čerstvé maminky si často mezi sebou předávají řadu rodičovských zkušeností a chtě nechtě své podobně staré potomky srovnávají. Každé dítě se však vyvíjí individuálně rychle, a pokud jde o schopnost správně používat nočník, rozdíly mezi jednotlivci mohou být mnohaměsíční.
Počůrání netrestat!
Většina odborníků se shoduje, že pokud se má dítě něco naučit, mělo by být spíše pozitivně motivováno (chváleno) než trestáno. Kárání, zesměšňování, výhružky, či dokonce fyzické tresty mohou zapříčinit řadu potíží v budoucnu, a to nejen co se vyměšování týká. Vhodné však není ani okázalé odměňování, zvláště ne ve formě cukrovinek. A dvě doporučení závěrem:
Zahájení nácviku používání nočníku je ideální v letních měsících, kdy dítě nenosí tolik vrstev oblečení.
Vhodné je neopouštět pleny v období, které je pro batole z jiného důvodu náročné – řeč je například o narození sourozence, stěhování či probíhající nemoci.
Noční pomočování trápí podle odborníků dvakrát více chlapců než dívek. Jednou z příčin tohoto rozdílu může být skutečnost, že se slečny naučí svůj měchýř ovládat dříve. Co se tohoto problému týká, existují však i další odlišnosti.
Zatímco přes den si vaše dítě pomalu zvyká na nový školní rozvrh, během noci u něj může zcela nečekaně dojít k úniku moči. Změna v režimu aktivit dítěte v kombinaci se stresem z nového prostředí totiž může posloužit jako spouštěč pro vznik nebo obnovení problémů s nočním pomočování.
Noční pomočování dovede poznamenat život celé rodiny. Přináší komplikace spojené s mokrou postelí, zanechává šrámy na duši a může se nepříznivě podepsat i na celkovém zdravotním stavu. Příběhy pacientů, kteří se s těmito obtížemi vypořádali, mohou sloužit jako motivace pro ostatní rodiny, které se ocitly v obdobné situaci.
Opětovné zasednutí do lavic po dvou měsících prázdnin nebývá pro většinu školáků zrovna nejpříjemnější záležitostí. U některých z nich může stres prvních dní před tabulí způsobit častější „mokré nehody“.
Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?
