Období druhého a třetího roku života dítěte je výjimečné v mnoha aspektech. Dítě je často již schopné kontrolovat vylučování stolice a moči a začíná být vysazováno na nočník. Rady pediatrů na toto téma by se daly shrnout do tří slov: neuspěchat, netrestat a nesrovnávat!
Řada dnešních rodičů se možná i díky dobře míněným, přesto poněkud staromódním radám svých matek a tchyní snaží naučit své dítě chodit na nočník, co nejdříve je to možné. Důvody mohou být praktické, ale též ekonomické – jednoduše se co nejrychleji zbavit plen. Aby si však dítě novou schopnost bez problémů osvojilo, mělo by splňovat následující:
být dostatečně fyzicky i psychicky zralé,
mělo by být schopné vnímat naplněný konečník a močový měchýř a ovládat příslušné svěrače,
batolata připravená na vysazování na nočník umí o své potřebě vyměšování předem povědět,
zralé děti mají ze svých úspěchů souvisejících s nácvikem udržování čistoty radost.
Čistě individuální věc
Čerstvé maminky si často mezi sebou předávají řadu rodičovských zkušeností a chtě nechtě své podobně staré potomky srovnávají. Každé dítě se však vyvíjí individuálně rychle, a pokud jde o schopnost správně používat nočník, rozdíly mezi jednotlivci mohou být mnohaměsíční.
Počůrání netrestat!
Většina odborníků se shoduje, že pokud se má dítě něco naučit, mělo by být spíše pozitivně motivováno (chváleno) než trestáno. Kárání, zesměšňování, výhružky, či dokonce fyzické tresty mohou zapříčinit řadu potíží v budoucnu, a to nejen co se vyměšování týká. Vhodné však není ani okázalé odměňování, zvláště ne ve formě cukrovinek. A dvě doporučení závěrem:
Zahájení nácviku používání nočníku je ideální v letních měsících, kdy dítě nenosí tolik vrstev oblečení.
Vhodné je neopouštět pleny v období, které je pro batole z jiného důvodu náročné – řeč je například o narození sourozence, stěhování či probíhající nemoci.
Enuréza je problém, ovšem ne tak závažný, aby si kvůli němu dítě i rodiče nemohli užívat spousty krásných věcí v životě, říká psycholožka Mgr. et. Mgr. Pavla Koucká. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak se vyrovnat s posměváčky, jak zvládat probdělé noci i jak podpořit dítě, aby svůj problém nebralo jako důvod k méněcennosti.
Bylo by zbytečné odepírat dítěti výlety či různé aktivity s kamarády jen kvůli nočnímu pomočování. Napovíme, jak se na podobné dobrodružství správně připravit.
Většina z nás si noční pomočování spojuje pouze s malými dětmi, které ještě nejsou školou povinné. Ve skutečnosti ovšem není tento nepříjemný problém věkově omezen. Podle studií se týká až 3 % dospívajících a až 2 % dospělých. Zároveň existují předpoklady, že výsledné číslo bude ještě větší, protože velká část lidí se o potížích stydí mluvit.
Pomočování po 4. roce věku, hlavně v noci, se odborně nazývá enuréza. Tento problém trápí mnoho dětí i jejich rodičů. Někteří možná ani nevědí, jak „mokré noci“ s potomky řešit. Poradíme!
Noční mokré příhody jsou nepříjemné u všech (starších) dětí, u dívek či chlapců na prahu puberty to pochopitelně platí dvojnásob. Jak tento choulostivý problém zvládli v rodině Silvie a jejího třináctiletého syna? Kdy si chlapec začal užívat klidný a ničím nerušený spánek? Jak s ním maminka komunikovala, aby enuréza (noční pomočování) negativně neovlivnila jeho psychiku? Co napomohlo, aby chlapec navzdory nočním těžkostem úspěšně absolvoval letní tábor? A proč je tak důležité, aby si rodiče včas uvědomili, že noční pomočování není chybou dítěte?
Noční pomočování je velmi častým problémem, který trápí miliony dětí po celém světě. Únik moči během spánku má však celou řadu různých příčin, od čehož se odvíjí i příslušná léčba. Na terapii se tak může podílet široký lékařský tým.
Chcete svému dítěti pomoci?
Nečekejte, až z toho vyroste. Lékař může vašemu dítěti pomoci jeho problém vyřešit.
