Ačkoliv je dětská enuréza (tedy počurávání během dne či noci po pátém roce věku) považována za typické psychosomatické onemocnění, odborníci se na tyto obtíže někdy dívají z jiného úhlu. Jak připomínají psychologové, pediatři mnohdy tuto problematiku v psychosomatickém kontextu neřeší a dítě je léčeno pouze v okruhu pediatr–urolog–neurolog. Cílem úspěšné léčby je však mimo jiné zlepšit sebevědomí dítěte, jehož ztráta je téměř vždy důsledkem nepříjemných epizod úniku moči, ať už v rodině, či ve školním kolektivu. Má tedy smysl navštívit s dítětem psychologa?

Komplexní léčba je základem úspěchu na celý život

Pomočování trápí přibližně 15–20 % pětiletých a 5 % desetiletých dětí. V 1–2 % se ale vyskytuje i u lidí nad 15 let věku. Dětská enuréza je přitom dle některých vědeckých studií považována za rizikový faktor rozvoje poruch močového měchýře v dospělosti. Léčbu enurézy v dětském věku bychom proto neměli podceňovat, neboť může mít dopad na kvalitu života v dospělosti. Často lze přitom v dětském i v dospělém věku vysledovat při rozvoji enurézy, resp. inkontinence moči, souvislost s psychickým stresem. Návštěva psychologa proto může mít smysl a v komplexním přístupu k léčbě potíží má rozhodně své místo v dětství i v dospělosti. Dokazuje to příběh dnes už skoro 30letého Petra. 

V šesti letech se objevily první potíže 

Když bylo Petrovi šest let a měl nastoupit do školy, začal mít problémy s pomočováním. Matka s ním proto navštívila praktického dětského lékaře, Petr dostal na měsíc léky, a jak uvedl, vše se zdálo být úplně v pořádku.

Nástup do školy je považován za možný zdroj psychického stresu, který může u dítěte, jež se již nepomočovalo, vyvolat enurézu. Mezi další časté příčiny opětovného počurávání patří rozvod rodičů. Petr si ve svém dnes již dospělém věku ovšem neuvědomuje, že by ho tehdy významně trápil stres. Nikdo se však v jeho dětství případnými psychickými příčinami počurávání nezabýval. 

Lékaři uvažovali o epilepsii, ale…

V dospělosti se problémy s nočním pomočováním vrátily. Zprvu se objevovaly asi jednou za dva měsíce, později každý týden. K lékařskému vyšetření se Petr rozhodl zhruba po třech letech obtíží, protože pomočování začalo vadit jeho partnerce. V téměř 30 letech byl odeslán nejprve na urologické, následně na neurologické vyšetření. Enuréza nastupující v dospělém věku je některými odborníky považována za varovný příznak, za kterým se může skrývat i vážné urologické onemocnění. V případě Petra však bylo urologické vyšetření v normě, lékaři proto začali zvažovat diagnózu epilepsie. Petr byl odeslán k video-EEG monitoraci mozkové aktivity. Toto vyšetření ale epilepsii nepotvrdilo. 

Možnou příčinou psychické problémy z dětství?

Zkušená neuroložka se začala více zabývat psychosomatickým kontextem Petrova případu. Ukázalo se, že celé dětství vyrůstal pouze s matkou, otec pracoval v zahraničí. Mužský vzor v rodině tak prakticky chyběl. Vztah s otcem má dodnes komplikovaný, navzájem spolu soupeří. Rozvoji obtíží v dospělosti předcházel rozvod rodičů a také diagnóza onkologického onemocnění matky, která v důsledku nemoci později zemřela.  

Psychologická péče je namístě

V rámci aktuální léčby lékařka Petrovi doporučila úpravu denního režimu. Šlo jednak o příjem tekutin – Petr byl zvyklý vypít až tři sklenice vody před spaním. Pacient si má také nastavit budík vždy po 1,5 hodině spánku (tedy přibližně po prvním spánkovém cyklu) a dojít si na záchod. Jako velmi vhodné řešení Petrova problému se jeví také návštěva psychologické poradny, a to nejlépe společně s partnerkou. Je samozřejmě otázkou, zda by případná péče psychologa již v dětském věku pomohla předejít Petrovým obtížím v dospělosti. Jistě by však vzhledem k okolnostem jeho dětství mohla odhalit některé jeho problémy, nastavit mu zdravé sebevědomí a možná tím předejít jeho současným obtížím. 

(tich)

1) https://www.psychosom.cz/archiv/54-archiv/397-kazuistika-4-2012-buskova-neurolog

2) https://www.novinky.cz/zena/deti/clanek/za-pomocovanim-deti-stoji-i-problemy-rodicu-68897

3) http://lekarske.slovniky.cz/pojem/enureza

4) http://www.cmhcd.cz/stopstigma/o-dusevnich-nemocech/psychologie-deti-a-mladistvych-do-18-let/psychosomaticke-poruchy-v-detstvi-enureza-enkop/

5) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/nau.21195

6) https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2009/03/02.pdf

7) https://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2011/01/08.pdf

Čtěte dále

Nočnímu pomočování nevěnujte větší pozornost, než si skutečně zaslouží, radí psycholožka

Enuréza je problém, ovšem ne tak závažný, aby si kvůli němu dítě i rodiče nemohli užívat spousty krásných věcí v životě, říká psycholožka Mgr. et. Mgr. Pavla Koucká. Povídali jsme si mimo jiné o tom, jak se vyrovnat s posměváčky, jak zvládat probdělé noci i jak podpořit dítě, aby svůj problém nebralo jako důvod k méněcennosti.

Světový den pomočování 2024: Nezůstávejte s problémem sami!

Malé děti se počurávají běžně. Pokud to ale trvá i po pátém roce věku a děje se tak pravidelně během noci, rodiče by měli zpozornět. A nejen to – měli by se včas poradit s lékařem.  

Jak být dítěti oporou, pokud se v noci počůrává

Být dítěti oporou může být někdy složité. Jak rozptýlit jeho obavy, pomoct mu postavit se posměškům spolužáků a na co nezapomenout?

Nenechte enuretika žíznit, hlavně v létě!

Při léčbě enurézy je nutné dodržovat správný pitný režim. Nadbytečný příjem vody však situaci zhoršuje, dehydratací ale ohrozíme dítě ještě více. Jak tedy správně pít?

Jak probíhá diagnóza noční enurézy

Chystáte se k lékaři s dítětem, které se v noci pomočuje? Napovíme, co vás čeká. Není však žádný důvod k obavám, vyšetření nejsou pro malého pacienta zátěží.

Ještě ve třetí třídě se Tonda občas v noci počural

Do Tondových pěti let maminka jeho noční nehody příliš neřešila. Počurával se často, zhruba každou druhou noc, ale holt dostal plenu a jeho rodiče doufali, že problém sám s věkem odezní. Jenže pak se narodil jeho mladší bráška Ondra a maminka se raději obrátila na odborníky.