Diabetes insipidus: vzácná příčina nočního pomočování
Diabetes insipidus neboli žíznivka je skupina vzácných chorob, které způsobují poruchu hospodaření těla s vodou. Onemocnění se projevuje nadměrnou tvorbou moči, což vede k častým návštěvám toalety během dne, ale také ke vzniku vlhkých nehod během spánku.
Název „žíznivka“ byl odvozen od pocitu žízně, který nemocné sužuje kvůli velkým ztrátám vody z organismu. Za vznikem této nemoci stojí porucha tvorby nebo působení antidiuretického hormonu (ADH) neboli vazopresinu. Hormon důležitý pro regulaci vodního hospodářství je tvořen v mozku, odkud je transportován do podvěsku mozkového a následně krví do celého organismu. Zastává několik důležitých funkcí. Jeho působením dochází k zužování průsvitu cév a ke zvýšení tlaku krve. Důležitější je však jeho účinek na ledviny. Antidiuretický hormon působí na stěnu mikroskopických ledvinových kanálků, čímž zvyšuje zpětné vstřebávání vody z moči a chrání tělo před velkými ztrátami vody. Diabetes insipidus má dvě základní formy.
- Takzvaná centrální forma vzniká při poškození mozkové tkáně z různých příčin, nejčastěji důsledkem nádoru, zánětu či úrazu.
- Za rozvojem periferního typu se ukrývají různé poruchy ledvin. Často se jedná o narušení ledvinových kanálků, které nereagují na působení antidiuretického hormonu.
Příčina nočního pomočování
Projevy nemoci vycházejí ze ztrát velkého množství vody z organismu. U centrální formy se může jednat až o více než deset litrů během jediného dne. Periferní typ nemoci bývá méně závažný, průměrné ztráty vody se pohybují kolem čtyř litrů za den. Výsledkem je závažná dehydratace, která se projevuje pocitem žízně, únavou, závratěmi a poruchami vědomí. Nadměrná tvorba moči nutí nemocné velmi často navštěvovat toaletu během celého dne, v těžkých případech se nutkání na močení objevuje přibližně každých 15 minut. Diabetes insipidus tak může být také jednou z příčin nočního pomočování, avšak velmi vzácnou.
Onemocnění je léčitelné
Příznaky v podobě častého močení a pocitu žízně jsou typické i pro cukrovku 1. typu, jejíž rozvoj je běžný v dětském věku. Pravou příčinu častého močení tak definitivně ozřejmi vyšetření moči, které v případě žíznivky prokáže nízké množství soli a vysoké hodnoty vody v moči. Léčba nejčastěji spočívá v podávání látky, která účinkuje stejně jako antidiuretický hormon. Přesnou léčbu u konkrétního jedince však vždy určuje příslušný specialista.
(holi)
Zdroj:
www.ucsfhealth.org